Bydlíme v malém městě, kde je nouze o místo v mateřských školách. Sice jich tu je několik, ale je tu také hodně dětí. Proto se stalo, že nám tříletá dvojčata do školky nevzali, a my tak museli najít nějaké jiné řešení.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Manželka se chtěla vrátit do práce – jednak jí tři roky doma už byly dlouhé a jednak se nám další plat hodil. Jenže kdo se postará o dvojčata, když oba dva půjdeme do práce?
Byli jsme zoufalí. Moje matka nám nabídla pomoc
Když nám přišlo zamítnutí ze státní školky, uvažovali jsme, že by naše děti chodily do soukromé školky. Ty jsme měli v našem městě dvě a místo v nich bylo.
Jenže finančně bychom si spíše uškodili, přeci jen to nebylo nic levného. Byli jsme zoufalí a nevěděli, jak situaci vyřešit.
Pomohla nám moje máma, která se nabídla, že by mohla vnuky hlídat. Byla v částečném invalidním důchodu a už pět let nepracovala.
Na první pohled se zdálo, že nám vytrhla trn z paty. Jenže…
Na první pohled se možná zdálo, že nám ochotná babička vytrhla pořádný trn z paty, a moje žena si dodnes myslí, že to přesně takhle bylo.
Jen já ale vím, jaká je vlastně pravda a že se moje matka nenabídla z čistě nezištných důvodů. Před mojí ženou se sice tváří jako spasitelka a nechává si neustále děkovat, ale ve skutečnosti to měla chytře vymyšleno.
Sice se nabídla, že bude naše dvojčata hlídat, ale nechtěla to dělat zadarmo. Neotálela a hned mě seznámila s podmínkami. Nebudu lhát, když řeknu, že mě tím zaskočila.
Moje žena o tom neví. Kdyby to zjistila, bylo by to na rozvod
Babička zajistila hlídání, manželka nastoupila do práce a všechno se zdálo být perfektní. O kluky je u mojí matky samozřejmě dobře postaráno, ale není to zadarmo.
Za hlídání si řekla částku 5 000 Kč. Pořád je to méně, než kolik bychom platili, kdyby naši kluci chodili do soukromé školky, ale i tak to není málo.
Moje žena to neví a nesmí se to dozvědět. Kdyby na to přišla, jsem si jistý, že by to mezi námi skončilo rozvodem. Jednak proto, že jsem jí lhal a vodil ji za nos, a také proto, že by nesnesla pomyšlení, že vlastní babičce musíme platit za to, aby pohlídala vnoučata.
Doufám, že to nebude trvat dlouho, ve školce se uvolní dvě místa a kluci začnou chodit normálně do školky. Mámě jsem na jednu stranu vděčný, ale na stranu druhou jí mám trochu za zlé, že takhle využila naší situace.
Autor: Nikol Kolomazníková
