Při jedné z posledních návštěv u mého syna a jeho rodiny jsem v pokojíčku vnuka Tadeáška našla věc, která mě velmi znepokojila. Podle mého názoru taková věc v dětském pokoji rozhodně nemá co dělat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Od toho dne přemýšlím, jestli bych svůj názor měla vyslovit nahlas. Syn si nikdy nenechal do výchovy svých dětí příliš mluvit. Já mám ale strach, jaký vliv to bude mít na vnoučka Tadeáška.
V názorech na výchovu jsme se nikdy neshodli
Kde jinde by se mohly projevit rozdíly mezi generacemi než právě při výchově dětí. S manželem máme syna. Zatímco my jsme při jeho výchově zastávali určité postupy a praktiky, syn a jeho manželka při výchově svých dětí mají jiná pravidla.
Asi jako v kterékoli jiné rodině jsme se i my právě kvůli výchově několikrát dostali do sporu. Nejednou jsem si totiž dovolila říci svůj názor nebo s některou metodou výchovy nesouhlasit. Syn mi dal ale okamžitě najevo, že on a snacha vychovávají své děti úplně jinak, než jsme je vychovávali my.
Návštěva u syna doma mě znepokojila
K mladým chodívám na návštěvu docela často, chci trávit co možná nejvíce času se svými vnoučaty. Kromě vnučka Tadeáška, kterému bylo letos na jaře pět let, mám ještě starší vnučku Simonku. Ta už prochází pubertou a doma příliš mnoho času netráví.
Když jsem byla na jedné z posledních návštěv u svého syna, Tadeášek mě jako vždycky zavedl k sobě do pokojíčku. Chtěl mi ukázat nové hračky, především nový bagr, který dostal jako odměnu za to, že byl statečný u zubaře.
Hned po příchodu do pokojíčku jsem si nemohla nevšimnout věci, která tu při mé poslední návštěvě určitě nebyla. Když jsem tam tu věc viděla, znepokojilo mě to, ale musela jsem se věnovat vnoučkovi a v té chvíli to neřešila.
Svěřila jsem se manželovi se svými obavami
Ještě ten den večer, když jsem se z návštěvy vrátila domů, jsem se manželovi svěřila, co jsem u Tadeáška v pokojíčku našla. Vyjádřila jsem své obavy, opravdu jsem měla dojem, že taková věc by v pokojíčku malého dítěte určitě neměla být. Také jsem se svého muže zeptala, jestli bych to měla řešit se synem.
On nad mými obavami jen mávl rukou. Podle něj je to v dnešní době naprosto normální a neměla bych s tím znepokojovat. Nakonec mi zakázal, abych synovi vůbec něco říkala. Prý je to jeho věc a věc jeho ženy, neměla bych se do toho montovat.
Chci si se synem promluvit
Dala jsem na manželova slova a synovi do dnešního dne nic neřekla. Stále si ale stojím za tím, že televize nemá v pokojíčku tak malého dítěte co dělat. Při rozhovoru s vnoučkem, který proběhl teprve nedávno, mi Tadeášek řekl, že mu rodiče pouští pohádky, zvláště pak před spaním. To mě úplně dostalo. Dětem se má před spaním číst, ne jim pustit televizi.
Navzdory tomu, co mi radil manžel, si chci se synem promluvit. Nepřijde mi normální, aby tak malé dítě učili na televizi. Podle mě na to má ještě dost času a měl by se věnovat jiným aktivitám. Doufám, že se kvůli tomu opět nedostaneme do sporu.
Autor: Nikol Kolomazníková
