Nikdy jsem nevěřil na vztahy na dálku. V pubertě jsem se o něco podobného s jednou dívkou pokoušel a naše virtuální láska skončila asi po měsíci. Už tehdy jsem věděl, že pokud toho druhého nemáte u sebe, nestojí to za nic. Ne nadarmo se ale říká, že člověk míní a život mění. I já svůj názor změnil.
Díky za moderní techniku
Pracuji v jedné IT firmě. Byla to moje jasná volba, už na základce jsem věděl, že se chci vydat tímto směrem, proto jsem si jako střední školu vybral obor informační technologie a nadále se v tomto žádaném odvětví zdokonaloval. Už během studování vysoké školy jsem dostal nabídku pracovat na zkrácený úvazek v jedné IT firmě, což se nedalo odmítnout. Skloubit práci se školou sice nebylo vždy úplně jednoduché, ale nechtěl jsem se této příležitosti vzdát.
V práci je zvykem pořádat virtuální konference a debaty, které se uskutečňují přes Skype. Naše firma má pobočky různě po světě a někdy je potřeba sladit detaily, což se nejlépe dělá tak, že naráz mluvíte se všemi. Když jsou ale vaši kolegové rozmístění různě po světě, sejdete se s nimi osobně asi jen stěží. Proto díky za moderní techniku, díky které je to všechno možné pohodlně online!
Kolegyně z jiného konce světa
Při jedné z konferencí se k nám připojila kolegyně, což mě hodně překvapilo, protože jsem v tomto odvětví zpravidla vídal jen samé muže. Jak se ale ukázalo, Julie se v oboru IT dost dobře vyznala, proto jsem se nemohl divit, že dostala na starost pobočku na druhé straně světa. K online konferencím se totiž připojovala až ze sluncem zalitého San Francisca, což bylo pořádně daleko.
Nevím, čím mi učarovala, ale hned mi padla do oka. Nemohl jsem tu drobnou blondýnku pustit z hlavy a stále jsem na ni musel myslet.
Zamiloval jsem se
Sice mi to trochu trvalo, protože pokud jde o ženy, jsem stydlivý a plachý, ale nakonec jsem získal na Julii kontakt mimo pracovní sféru a odhodlal se jí napsat. Nejdříve jsme se pomaličku oťukávali, protože jsme se nikdy neviděli osobně – pokaždé jen v rámci firemního Skype hovoru. Čím více jsme se ale poznávali, tím více mě zajímala a tím více jsem toho o ní chtěl vědět.
A tak se stalo, že jsem se do dívky za oceánem zamiloval. Prostě jen tak, skoro jako na lusknutí prstu. Prostě to tam najednou bylo.
Vztah na dálku nebude fungovat…
Se svými city jsem se netajil. Co jsem mohl ztratit? K mému štěstí ale Julie city opětovala, jenže tu byl háček, žila za Atlantským oceánem, což je pořádně daleko. A vztahy na dálku? Z těch jsem byl vyléčený. I přes své přesvědčení jsem byl ochotný to zkusit.
Fungovalo nám to asi dva měsíce. Vznikl mezi námi vztah, ačkoli jsme se nikdy osobně neviděli. Já Julii miloval, ale cítil jsem, že na dálku to prostě nefunguje. Musel jsem se rozhodnut a rozhodl jsem se prakticky okamžitě. Požádal jsem o pozici v San Franciscu, kam jsem se za svou láskou i přes počáteční nesouhlas rodiny, především rodičů, nakonec přestěhoval. A bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě!
Miroslav,Spojené státy americké
Fotografie jsou pouze ilustrační.
Autor: Nikol Kolomazníková