Zpočátku jsem své ženě fandil. Byla radost pohledět, jak se mi mění před očima. Líbila se mi samozřejmě už předtím, ale její nová vizáž mi přišla atraktivnější. Pak mi ale přišlo, že se tím stala posedlá. Nemluvila o ničem jiném než o tom, jestli je na tom lépe ona, nebo její kolegyně. Neustále se s ní srovnávala a chtěla být lepší než ona.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Měl jsem dávat větší pozor. Možná bych si všiml dříve, že se to její porovnávání vymklo kontrole. A kdo ví, třeba bych tomu dokázal zabránit.
Nikdy nebyla kdovíjak při těle
Svoji ženu bych popsal jako ideální partnerku. Chytrá, se smyslem pro humor a pěknou postavou. Nikdy nebyla úplně hubená, ale zároveň nebyla ani nikterak při těle.
Proto jsem byl překvapený, když mi jednoho dne oznámila, že začala hubnout. Podporoval jsem ji v tom. Za pár týdnů už byly vidět změny a manželčina proměna se mi moc líbila.
Porovnávala se s kolegyní z práce
Až po nějakém čase z manželky vypadlo, že se vzájemně porovnávají s kolegyní z práce. Prý to byla ona, kdo s tím začal. Manželce se líbilo, že zhubla, a chtěla taky.
Nevěnoval jsem tomu pozornost. Alespoň zpočátku ne. Dlouhou dobu jsem si nevšiml, že to manželce začalo přerůstat přes hlavu.
Okolí ji chválilo, jak dobře vypadá, a pravdou bylo, že jí to opravdu velmi slušelo. Ale na pozadí celé snahy zhubnout byla především touha porazit kolegyni a být za každou cenu lepší než ona. Jenže to mi došlo až pozdě.
Začala tím být posedlá
Přišlo mi, že manželka už by hubnout nemusela. Shodila dvacet kilo a pořád neměla dost. Když oslavovala pětadvacet kilo dole, radil jsem jí, aby toho nechala. Vypadala skvěle.
Jenže ona se stala hubnutím posedlá. Neustále mi předhazovala svoji kolegyni, která jde pořád s kily dolů, a ona se od ní nenechá porazit. To už mi přišlo za hranou.
Takhle to dopadnout nemělo
Manželka se mi ztrácela před očima a já proti tomu nedokázal zasáhnout. Nyní už vím, že jsem to udělat měl, a to mnohem dříve, než se to manželce přihodilo.
Natolik se omezovala v jídle, hlídala si každý gram navíc, až to její tělo nevydrželo a po několikaměsíčním hladovění zkolabovalo. Byl to šok, když jsem ženu našel doma ležet na zemi.
Otevřelo jí to oči?
Lékař potvrdil vyčerpání organismu z důsledku dlouhodobé podvýživy. Manželka se tolik radovala, že hubne, že svému tělu stále více odpírala, až to prostě vzdalo.
Doufám, že jí nečekaný kolaps otevřel oči. Slíbila mi, že s hubnutím přestane. Lékař jí dokonce doporučil nějaká kila nabrat zpátky. Zkušenost to byla pro nás oba.
Autor: Nikol Kolomazníková
