Mojmír se před pár týdny dozvěděl, že bude tatínkem. Jeho přítelkyně Naďa, se kterou je druhým rokem, mu radostně oznámila, že je těhotná. Mojmír se sice tvářil šťastně, ale jen on ví, že celé nadšení pouze hrál.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Nepříjemnou situaci v tuto chvíli řeší Mojmír, jehož přítelkyně je těhotná. Bohužel ne s ním, protože on je neplodný.
S takovou věcí se nechlubíte hned na první dobrou
Vůbec poprvé začal Mojmír věci týkající se neplodnosti řešit před deseti lety. Tehdy měl vážný vztah a s tehdejší partnerkou se pokoušeli o miminko.
„Když se nám nedařilo přes rok, lékař doporučil vyšetření,“ vysvětluje Mojmír. „Díky tomu se zjistilo, že jsem neplodný,“ pokračuje.
Mohla za to skutečnost, na kterou si Mojmír příliš nepamatoval. Jako dítě měl oboustranně nesestouplé varle. Tento problém se bohužel začal řešit později, než je doporučeno, a celé to vyústilo v to, že Mojmír nemůže mít děti.
„Tohle prostě není věc, se kterou se chlubíte na potkání,“ dozvídáme se od Mojmíra. „Nynější partnerce jsem to proto neřekl hned, o dětech jsme se ještě ani nebavili.“
Nadšeně mi volala, že ze mě bude táta
„Když mi Naďa po telefonu oznamovala, že si udělala test a je pozitivní, zaskočilo mi,“ pokračuje Mojmír a dodává, že mu ta zpráva vzala vítr z plachet.
Bylo mu totiž jasné, co se muselo stát. On dítě mít nemohl, takže pokud byla jeho partnerka těhotná, bylo zřejmé, že mu byla nevěrná.
„Doma na mě čekala, celá zářila a objímala mě, že budeme rodiče. Já nadšení pouze předstíral. Nezmohl jsem se na to, abych jí hned řekl pravdu,“ přiznává se Mojmír.
Radost z těhotenství proto předstíral a mezitím sám v sobě řešil důležité dilema. Věděl, že dítě určitě není jeho, na druhou stranu si potomka vždycky moc přál.
Váhám, zda jí říci pravdu, nebo pokračovat ve lži
Mojmírova přítelkyně o jeho neplodnosti stále nemá tušení. Mojmír si proto uvědomuje, že si vlastně vzájemně lžou.
„Lže mi do očí, když říká, že miminko bude určitě po mně. Je to hloupost, není moje,“ píše Mojmír. „Na druhou stranu musí mít nějaký důvod, proč tvrdí, že dítě bude moje. Něco ji vede k tomu, aby se mnou i nadále byla,“ uvažuje.
Právě toho se Mojmír chystá využít. „Miminko jsem vždycky chtěl, chtěl jsem mít dítě,“ svěřuje se otevřeně. „Proto váhám, zda mám pokračovat ve lži a konečně získat něco, po čem celý život toužím, nebo říci pravdu a o všechno přijít,“ rozhoduje se a v závěru svého e-mailu dodává, že sám sobě dává čas, než se dítě narodí. Pak se bude muset rozhodnout.
Autor: Natálie Kabourková
