Ve dvaceti by mě nenapadlo, jak si budu dneska užívat s o tolik starším pánem. Časy se ale mění a teprve tím, jak dozráváme, si uvědomíme, co je pro nás důležité. Tohle je cesta, kterou se chci ubírat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Vždycky jsem byla spíš na mladší
První kluk, se kterým jsem se líbala, měl o tři roky méně než já. Pamatuju si, jak se mi spolužačky a kamarádky smály. Já jsem ale byla ráda, že pro něj budu v této oblasti jeho první zážitek, na který nezapomene.
Horší to bylo s prvními opravdovými vztahy. Mladší kluci jsou prostě nevyzrálí. Teď to vím, jenže tehdy jsem to netušila, a tak všechny moje vztahy s mladšími muži nikdy nevyšly.
Když mi bylo dvacet pět let, chodila jsem tehdy s Ondrou. Bylo mu sedmnáct. Líbilo se mi to, ale prostě ten kluk nevěděl, co chce. Tehdy jsem se rozhodla, že budu hledat v jiných vodách.
Mohl by to být klidně můj otec
Kamarádky mi občas říkají, že jdu z extrému do extrému. Ale to jsem prostě celá já. Po nevydařených vztazích jsem chtěla změnu. Ta se taky nakonec vyplatila.
Podala jsem si inzerát na seznamce s tím, že hledám muže, který bude výrazně starší než já. Začalo mi psát hodně pánů. Většinu jsem hned zablokovala, protože vypadali hrozně.
Vzhled je pro mě důležitý, to rozhodně, ale zároveň jsem chápala, že nemůžu od staršího chlapa žádat vizáž dvacátníka.
S ním jsem poznala to, co chci
Bedřich mi odepsal asi po měsíci, co můj inzerát na seznamce visel. Nijak netlačil na pilu a nějakou dobu si se mnou psal. Samozřejmě došlo taky na intimní záležitosti. Posílali jsme si hodně fotek, na kterých se mi moc líbil. Nebyl to už žádný nevyspělý mladíček, který neví, co od života chce.
Rozhodla jsem se s ním sejít a navázali jsme zvláštní vztah. Bedřich je hodně dominantní. Mě do té doby vůbec nenapadlo, jak vzrušující pro mě je, když přede mnou má někdo navrch. Nebojte se a běžte do toho také!
Nejvíc se mi líbí praktika, kdy jsem vůči němu naprosto bezmocná. Jen ležím přivázaná k posteli a on nade mnou má veškerou moc. Přesně ví, co potřebuji a jak mě udělat neskutečně šťastnou. Cítím se tak odevzdaně. Nechci už patřit nikomu jinému.
Autor: René Podhrázský
