Ve skutečnosti jde o ambiciózní projekt, který by měl lidstvu poskytnout pojistku v případě globální katastrofy na Zemi. Jde o plán inspirovaný biblickým příběhem o Noemovi. Tentokrát by ovšem do projektu zasáhly ty nejmodernější technologie umožňující vybudování archy na solární pohon na Měsíci.
To nejcennější, co je třeba uchovat
Tam by se shromáždila kryogenická (zmrazená) semena, výtrusy, sperma a vajíčka. Unikátní rezerva pro záchranu lidstva by mohla obsahovat vzorky 6,7 milionů druhů živých organismů, které se na Zemi vyskytují.
Za fascinujícím projektem stojí Jekan Thanga, profesor leteckého a strojního inženýrství, a jeho tým vysokoškolských a postgraduálních studentů. Thanga vychází z toho, že Země je přirozeně nestálé prostředí. Kdyby se opakovala například situace, jako byl výbuch supervulkánu Toba před 75 000 lety, mohlo by přijít ještě něco horšího, než tisícileté ochlazení a výrazný pokles rozmanitosti života na Zemi.
Sbírka semen v Norsku nemusí stačit
Vědci vytrvale upozorňují na změnu klimatu a v ohrožení může být i Svalbard Seedbank v Norsku. Banka semen, které se přezdívá „schránka soudného dne“, ukrývá tisíce vzorků semen, jako pojistku pro zachování biodiverzity. Další hrozbou může být celosvětová pandemie nebo jaderná válka.
Měsíc jako rezerva pro přežití
Oproti Zemi, Měsíc je jako „pojistka lidstva“ ideálním řešením. Měsíc obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti 384 400 km. Je tedy vcelku dostupný.
Vědci už od roku 2013 zkoumají síť lávových trubic těsně pod povrchem Měsíce. Jsou staré 3-4 miliardy let a vytváří podzemní jeskyně, které by ochránily sbírku před slunečním zářením, mikrometeority a změnami povrchové teploty.
Měsíc se svým nedýchatelným vzduchem a teplotami pod bodem mrazu není vhodným útočištěm pro lidstvo, ale mohl by se stát bezpečným trezorem pro uložení vzorků.
Realizace není nemožná
Podle Thanga by projekt mohl být realizovatelný a nejde o nic nemožného. Podzemí by nejprve prozkoumaly roboti, aby vědci zmapovali přesné podmínky, které v tunelech jsou.
Mělo by se přepravit 50 vzorků od každého z 6,7 milionů vzorků. To by vyžadovalo asi 250 startů raket. (Pro vybudování Mezinárodní vesmírné stanice bylo třeba 40 startů.) Vědci jsou ohledně realizace optimističtí.
Do projektu je zahrnuto i vybudování solárních panelů na měsíčním povrchu, pro zajištění výroby elektřiny. Dvě nebo více výtahových šachet by vedly dolů do zařízení, kde by byly umístěny Petriho misky v konzervačních modulech. Další šachta by měla sloužit pro dopravu stavebního materiálu pro postupné rozšiřování základny uvnitř lávových trubek.
Semena musí být pro tento typ uskladnění chlazená na -180 °C a kmenové buňky musí být udržované při teplotě -196 °C.
Vědce čeká hodně práce
Vědci před sebou mají ještě celou řadu detailů k vyřešení, aby základna fungovala při tak nízkých teplotách. Ale jak uvádí, není to nemožné a pomocí kvantové levitace, která je pro většinu lidí na hranici chápání, by problém zimy mohl být vyřešen.
Bude třeba také vyzkoumat kvalitu vzorků při nízké gravitaci a vytvořit spolehlivý komunikační systém se zemí.
Celý nápad je pro vědce velkou výzvou a jsou nadšení z možnosti stát se v budoucnosti vesmírnou civilizací se základnami na Měsíci a Marsu.
Zdroj: allthatsinteresting.com, cbsnews.com
Autor: Lída Kropáčková
