Oldřich jako většina dospělých mužů každý den chodí do práce, kde tvrdě dře. Za několik let pilného odhodlání se mu podařilo vypracovat se na slušně placenou pozici, která ho finančně dokáže dost dobře zabezpečit. Ze svých těžce vydělaných peněz však nevidí ani korunu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.Od začátku našeho vztahu jsem jí dovolil úplně všechno
Když jsem se před třinácti lety seznámil s Nikolou, byl jsem štěstím bez sebe, že si tak krásná žena začala zrovna se mnou. Netrvalo dlouho a lítal jsem v tom až po uši.
Protože jsem Nikolu miloval, dovoloval jsem jí od začátku našeho vztahu úplně všechno. Kamarádi si mě kvůli tomu často dobírali a tvrdili, že v našem vztahu je to Nikola, kdo nosí kalhoty. Nevadilo mi to.
Když jsme se vzali, převzala starost o finance
Po svatbě mi Nikola navrhla, abychom si zřídili jeden společný účet. Do té doby měl každý z nás svůj vlastní. Ačkoli mi to na jednu stranu přišlo zbytečné, na stranu druhou jsem své ženě neodporoval. Zašel jsem do banky, zrušil jsem svůj účet a společně se svou ženou jsme si vytvořili jeden společný. Až nyní si uvědomuji, že to byl začátek mého konce. Od toho okamžiku Nikola převzala starost o naše finance.
Když mi přijde výplata, manželka mi nedá ani korunu
Poctivě chodím do práce, což se také od dospělého muže od rodiny očekává. Než jsem poznal Nikolu, byl jsem zvyklý, že si za své vydělané peníze koupím vše, co chci nebo co potřebuji. To se ale krátce po svatbě změnilo. Jakmile mi totiž přijde výplata, nevidím z ní ani korunu.
Peníze totiž odevzdávám své ženě, která má pod palcem veškeré naše finance. To ona rozhoduje, za co se peníze utratí, do čeho se investují a za co se naopak rozhodně utrácet nebudou. Už několik let jsem tak ze své výplaty neutratil ani halíř.
Manželka rozhoduje, co budeme kupovat a co naopak ne
Kamarádi možná měli pravdu, když mi už před několika lety říkali, že u nás doma nosí kalhoty Nikola. Měl jsem je tenkrát poslechnout a dát si pozor na to, co všechno své ženě dovolím. Pokud bych tak učinil, byl bych i teď pánem svých peněz. Bohužel se to má v našem manželství tak, že je to Nikola, která rozhoduje, co budeme kupovat a co naopak ne.
Když si chci koupit něco sám pro sebe, musím se své ženy nejdříve zeptat. Je to sice absurdní, ale bohužel je to tak. Od našeho společného účtu dokonce nemám ani bankovní kartu! Až tak daleko jsem to dopracoval. Bohužel nevěřím tomu, že by se na naší situaci mělo něco změnit. Nikola už si na to zvykla a těžko ji teď budu přesvědčovat, abychom to dělali jinak.
Autor: Nikol Kolomazníková
