Už od raného věku jsem byl spíše kluk, co si všechno vynutí nadávkami. Kamarády jsem moc neměl, když jsem něco chtěl, dostal jsem to, protože se mě ostatní děti bály. Táta mě zkrátka vedl k tomu, abych si za svým názorem stál jako chlap. Matka mi zemřela při porodu a on se nikdy ani nepokusil najít si jinou ženu. Takže mě vychovával sám a já jsem mu vděčný za to, co pro mě všechno udělal.
Jsem zcela normální chlap
To, že se bavím jenom s pár lidmi, mi zůstalo dodnes. Nejsem vyloženě společenský typ, ale přátelé, kteří jsou mi blízcí, jsou pro mě vším a nikdy bych jim neublížil. Moje žena vždycky říkávala, že jsem ideální chlap. Pracuji, jezdím s rodinou na výlety, nechodím po hospodách ani nevodím domů kamarády. Mám pár kolegů v práci, kterým se občas s něčím svěřím a svojí manželku a děti, za které bych položil život. Přesto se poslední dobou náš vztah poněkud zkomplikoval, a to především proto, že mě moje žena nutí navštívit psychologa.
Občas dám volný průchod svým emocím
Zdroj: 123RF.COM
Když se mi něco nelíbí, dám to najevo. Je pravda, že je mi občas líto, jak na kluky křičím jenom proto, že přinesli špatnou známku, jenomže já v křiku vidím výsledek. Když se jim nedaří na tréninku plavání, přece je nebudu chválit. Mám je rád, ale snažím se na ně být tvrdý. Myslím, že oni tomu rozumí. Moje žena je ale toho názoru, že si křikem vynucuji svou pravdu, a že bych měl být ke svým blízkým milejší.
Obvykle se nehádáme. Ona mi něco vytkne, já si řeknu to svoje a víc se problém neřeší. Později mi bývá líto, že jsem křičel i na ni, omluvím se, ale ona uzná, že jsem měl částečně pravdu. Takže vlastně můj křik problémy spíše řeší. Jenomže ona se mě prý bojí a chce, abych zašel se svým problémem k psychologovi. Podle mě žádný problém neexistuje a ona zbytečně hrotí situaci. Nejsem přece blázen, abych se honil po doktorech.
Snažím se být mírnější, nekřičet tolik na kluky ani na svou ženu, ale nemohu si pomoci, kdykoli zvýším hlas, problémy se vyřeší. Nemyslím si, že by byl můj problém natolik závažný, abych se musel léčit. Fyzicky jsem nikdy nikomu neublížil a nemám ani pocit, že bych k tomu kdy měl blízko. Cítím se zdravě a psycholog je pro mě zakázané slovo. Žena se s tím musí smířit.
Autor: Šárka Cvrkalová
