Byli jsme spolu už deset let. Myslel jsem si, že je náš vztah pevný jako skála a důvěra silnější než cokoli jiného. Přesto jsem se dočkal něčeho, čeho se jistě nechce dočkat žádný muž, který z celého srdce miluje svoji manželku. Náhodou jsem odhalil románek své ženy a veškerá má důvěra šla vniveč. Už jsem jí nedokázal věřit.
Nevěru jsem odhalil úplnou náhodou
O tajném poměru své ženy jsem neměl sebemenší tušení. Chovala se úplně normálně, klapalo nám to i v posteli, nezpozoroval jsem na ní jedinou změnu. Proto mě velmi zaskočilo, když jsem jednoho dne chtěl z jejího počítače odeslat pracovní e-mail a všiml jsem si zprávy, která mi otevřela oči. Moje žena měla půl roku románek s cizím mužem a mě dlouhé měsíce vodila za nos.
Nevěděl jsem, jestli se chci rozvést
Zjištění o nevěře mé ženy mě zranilo, miloval jsem ji a myslel si, že zrovna nás dva nic takového nepotká. Nebyl k tomu důvod, hádali jsme se jen minimálně, jen občas mezi námi vznikla rozepře kvůli maličkostem.
Nebyl jsem si jistý, jestli se chci rozvést. Stále jsem ji miloval, ale vědomí, že současně spala s jiným mužem, mi neumožňovalo, abych vedle ní nadále setrvával. Proto jsem si sbalil několik svých věcí a odešel do hotelu, ve kterém jsem strávil několik týdnů.
Zdroj: 123RF.COM
Žena měla svoji hrdost, já nechtěl být ten, kdo bude škemrat
Měl jsem spoustu času na přemýšlení, stále jsem váhal, jak postupovat dále. Moje žena sice tvrdila, že vztah s milencem ukončila, ale jak jsem mohl vědět, že to neudělá znovu? Hotel mě vyšel draho, po několika týdnech, kdy jsem si stále nebyl jistý budoucností, jsem našel útočiště u kamaráda, kde jsem přespával na gauči. I tam jsem mohl přemýšlet.
Nechtěl jsem být ten, kdo bude škemrat. V našem manželství jsem to byl já, koho měla žena odprosit. Jenže ona měla svoji hrdost a nehodlala se omlouvat.
Láska mezi námi vyprchala
Z několika týdnů se stalo několik měsíců. Z několika měsíců se stal rok. Tak dlouho jsem žil v odloučení od své ženy. Stále jsem čekal, až udělá ten první krok a přijde s omluvou za to, co udělala. Jenže se tak nestalo. Rok jsem čekal, až si žena uvědomí, že to není ona, kdo se má cítit ublíženě. Podvedený jsem tu byl přece já.
Teď jsou to dva měsíce, kdy jsem podal žádost o rozvod. Čekal jsem dlouho a očividně jsem čekal marně. Ke své ženě stále něco cítím a vím, že ani já jí nejsem lhostejný. Naše hrdost ale nedala naší lásce šanci, takže z velké části láska vyprchala. Je mezi námi propast, kterou se nám už nikdy nepodaří překonat.
Autor: Nikol Kolomazníková
