Když jsem si bral svou ženu, byl jsem přesvědčen, že je to napořád. Osud to ale chtěl jinak, proto mi mou milovanou Kláru vzal. Bylo to nečekané a rychlé, o to více nás její ztráta bolela. Situace pro mě byla o to horší právě proto, že mi tu manželka zanechala tři děti. Naše krásné chlapce, které jsme plánovali společně vychovat a jednoho dne jako vlaštovky vypustit do světa.
Nikdo nečeká takový konec
Když stojíte před oltářem a jeden druhému slibujete, že s ním budete v dobrém i zlém a že s ním strávíte zbytek života, myslíte to vážně. V tu chvíli rozhodně nečekáte, že byste se měli rozdělit. Chcete s tím člověkem zestárnout. A myslíte si, že to tak skutečně bude.
Jenže o svém životě mnohdy nemůžeme rozhodovat, ani ho naplánovat podle toho, co bychom si přáli. Někdy totiž osud rozhodne za nás a my proti tomu nemůžeme nic dělat. Ani já nečekal, že nás teprve po šesti letech manželství osud rozdělí. Ne na pár dní, ne na pýr týdnů či měsíců. Ale rovnou napořád.
Zůstal jsem sám na tři děti
Zdroj: 123RF.COM
Najednou jsem zůstal sám. Tedy ne tak úplně – měl jsem ještě naše tři děti. Byly malé a příliš nechápaly, co se vlastně děje. Jen nejstarší syn moc dobře věděl, že maminka tu s námi už nikdy nebude. Neumíte si představit tu bolest, když se díváte do očí dětí, které už nikdy neobejmou vlastní mámu.
Musel jsem se začít starat dvojnásobně. Nebyl jsem na to zvyklý, protože jsem na děti nikdy nebyl sám. V mnoha věcech jsem si nedokázal poradit, protože jsem je nezažil. Bylo to těžké a vyčerpávající, ale každý rodič se v takových chvílích snaží nedat na sobě nic znát. Děti totiž nesmí vycítit, že je něco špatně.
Děti potřebovaly mámu. A já někoho po svém boku
Ačkoli jsem se ze všech sil snažil, postupně se začaly objevovat nedostatky. Především pokud jde o domácnost, tam jsem hodně pokulhával. A děti potřebovaly mámu, já zase někoho po svém boku, kdo by tu byl, abych s ním mohl sdílet to dobré i to zlé.
A pak osud zasáhl znovu. Poslal nejen mně, ale i mým klukům do života Radku. Najal jsem ji na hlídání, když jsem potřeboval pomoct a musel skloubit tři děti a práci. Radka byla moc milá a pečlivá. Přesně ji jsme potřebovali a potřebovala ji i naše domácnost, se kterou mi pomáhala. Byla jednoduše skvělá.
Neplánoval jsem to
Zdroj: 123RF.COM
Ačkoli jsem to vůbec neplánoval, do Radky jsem se zamiloval. Trávila u nás doma tolik času, že jsme se postupně poznávali a sbližovali. S dětmi si rozuměla a mně byla více než sympatická. Prostě se to stalo – znovu jsem se zamiloval, i když jsem byl přesvědčený, že po smrti milované ženy už nikdy milovat nebudu. A přeci jsem to dokázal.
Radku jsme potřebovali všichni čtyři. Potřebovala ji naše domácnost, především ji ale potřebovala naše prázdná srdce.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Starat se sám o 3 malé děti je velice náročné. V některých momentech je možné hledat podporu u svého okolí, svých blízkých známých, prarodičů a podobně. Ne vždy a ve všech případech je to však možné. Je tak velice dobré slyšet, že v sobě Otakar dokázal opět najít schopnost zamilovat se a najít si partnerku. A to jak kvůli sobě, tak kvůli svým dětem.
Je totiž dokázané, že pro výchovu dětí je velice důležité, pokud nacházejí u rodičů jak mužskou, tak i ženskou energii a vzor. V opačném případě může docházet k tomu, že děti rychleji dospívají, přicházejí o dětství a mají tendenci chybějící roli zčásti nahrazovat. Prožít si dětství je pro budoucí život však velice podstatné a jeho inhibice může vést k mnohým psychickým obtížím i například k problémům v budoucích vztazích. Dětství je totiž kritické období, kde se člověk učí a vtiskává si primární vzorce chování, vytváří si pouta, pocit bezpečí, důvěry, lásky a mnoho dalšího.
