Každé ráno, když otevřu oči, myslím na ni. Když večer ulehnu do postele, mám ji opět před očima. Už je tomu rok, co se matka shledala se svou sestrou, kterou od malička neviděla, a já jsem se do ní na první pohled zamiloval. Nikomu jsem o své lásce zatím neřekl, protože vím, že to není správné, ale tajně doufám, že jí jednou své city vyznám.
Matka sestru neviděla dlouho
Matka byla jako malá umístěná do dětského domova společně s malou sestrou. Později byly rozděleny a každá začala svůj život v jiné rodině. Jejich kontakt utichl a znovu ho obnovily až s pomocí sociálních sítí, a to teprve před rokem. Matka svou sestru našla a začaly si dopisovat. Netrvalo dlouho a pozvala ji k nám, aby nás všechny navštívila.
Poblouznila mě její krása a povaha
Díval jsem se z okna, když vycházela z auta. Měla blond vlasy a obličej jí lemovaly dva neposedné prameny. Dokonale mě oslnila ve chvíli, kdy si všimla mé matky a na tváři se jí objevil široký, bílý a zářivý úsměv. Její postava vypadala mladě a svěže a já jsem před ní byl nejistý a nervózní. Matka nás venku společně usadila a odešla dovnitř připravit kávu a dezert. Já jsem mezitím měl možnost s její sestrou prohodit pár slov a s tou krásnou cizinkou se seznámit. Kromě její krásy mě ohromila také její inteligence. Dokázala s lehkostí konverzovat na jakékoli téma a byla příjemně sebevědomá.
Zdroj: 123RF.COM
Od té doby myslím pořád jen na ni
Když návštěva skončila, byl jsem jako omámený. Pořád jsem viděl její krásný úsměv a vzpomínal na těch pár vět, které jsme spolu prohodili. Matka si svou sestru během jediné návštěvy oblíbila stejně jako já a rozhodla se, že ji s námi vezme na plánovanou dovolenou. Mně se v tu ránu podlomily kolena. Byl jsem z jedné strany šťastný, že s tou krásnou osobou strávím ještě více času, ale na druhou stranu jsem věděl, že moje láska je marná. Matka by nikdy nepřekousla, kdybych se pokoušel o její sestru.
Nikdy jsem nesebral odvahu, abych jí řekl, jak moc ji miluji
Dovolená byla úžasná, protože jsem ji měl na očích každý den a nebylo to jen v mých představách. V její přítomnosti však vždy byla moje matka, a když jsme byli chvíli sami, mluvila se mnou její sestra tak, jako bych byl její syn. Chtěl jsem jí říct, že ji miluji, vyznat své city a dát jí najevo, jak moc se mi líbí. Ona mi ale takovou možnost nedala a místo toho mě od sebe odsouvala. Teď už nevím, jak se k ní přiblížit a tiše trpím pokaždé, když ji vidím. Snad se jednou konečně odhodlám s ní upřímně promluvit.
Autor: Tereza Hotovcová
