Po rozchodu s o několik let mladší přítelkyní neměl Patrik náladu znovu spadnout do vztahu s někým, kdo pořádně neví, co od života chce. Naopak se nebránil románku se starší ženou, která dávala jasně najevo, že má v životních plánech jasno.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Patrik zpočátku svůj vztah se starší Zdenou nebral příliš vážně. Našel u ní útěchu, dokázala ho vyslechnout a stala se náplastí na bolavé srdce.
Byl jsem otrávený a zklamaný. Potřeboval jsem spřízněnou duši
S nyní již bývalou přítelkyní Sandrou, která byla o jedenáct let mladší, jsem chodil pět let. Zpočátku jsem si myslel, jak hodně si rozumíme. Rychle se však ukázalo, že jsou naše názory hodně rozdílné.
Po rozchodu, který přišel ze strany Sandry, jež vlastně ani nevěděla, co od života chce a jestli chce nadále žít se mnou, nebo si užívat s kamarády po barech, jsem byl po psychické stránce na dně.
Cítil jsem se otrávený, zklamaný. Sandru jsem miloval i přes rozdíly. Pět let je zkrátka pět let, neuměl jsem je zahodit za hlavu tak rychle, jako to dokázala ona.
Útěchu jsem našel v náručí starší dámy
Několik prvních týdnů mě ani nenapadlo se na nějakou ženu byť jen podívat. Rozhodně jsem neměl náladu vrhnout se do vztahu s mladou holkou, která by mě po letech určitě zase zklamala.
Seděl jsem jednoho večera v baru, kde jsem se snažil s pomocí alkoholu zapít bolavé srdce. Stále jsem na Sandru myslel, ačkoli jsem věděl, že ona si užívá a je dávno někde jinde.
Když si ke mně přisedla postarší dáma, dali jsme se do řeči. Našel jsem v ní útěchu, celý večer trpělivě poslouchala mé stěžování si. Byla pozorná a milá, bylo mi s ní dobře.
Hýčkala si mě a já se cítil dobře
Zdena byla viditelně o několik let starší, na svůj věk však vypadala velmi dobře. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se nebránil tomu, abychom spolu začali románek.
Zdena o mě pečovala a hýčkala si mě. Nebyl jsem to já, kdo se musel snažit toho druhého rozmazlovat. Popravdě se mi tahle změna líbila.
Nejdříve jsem náš vztah nebral vážně, ani Zdena to neviděla jinak. Změnilo se to v okamžik, kdy mi nabídla, abych se k ní nastěhoval. Po půl roce jsme spolu začali bydlet.
Poprosila mě o něco, co jí nejsem schopen dát
Je to rok, co se Zdenou žiji, a až donedávna jsem byl přesvědčen, že život nemá chybu. Pak mě ale požádala o něco, čím mě vyděsila a svým způsobem zatlačila do kouta.
Je to pár týdnů zpět, co se Zdena naprosto vážně zmínila, že by se chtěla vdávat. A s kým jiným, než se mnou. Vystrašilo mě to, ženit jsem se nechtěl. Ačkoli mám Zdenu rád, nechci si ji vzít. Vždyť jí letos bude šedesát let!
Moje okolí toho o mé současné partnerce příliš mnoho neví a já bych byl rád, aby to tak zůstalo. Proto nejsem schopen Zdeně nasadit prsten, prostě to nedokážu. Jen nevím, jak jí to říct. Bojím se, že moje odmítnutí bude začátkem našeho konce.
Autor: Natálie Kabourková
