Patrik se stal svědkem nepříjemného rozhovoru, který ho zasáhl přímo do srdce. Ze slov jeho ženy se mu podlomila kolena. Nikdy by do své milující manželky neřekl, že by byla něčeho takového schopna. Ona teď plánuje něco opravdu podlého.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Rozhovoru své ženy a její kamarádky se Patrik účastnit nechtěl. Nahrála tomu náhoda, že se ocitl hned vedle zrovna v okamžiku, kdy se jeho manželka Adéla kamarádce svěřovala s něčím, co Patrikovi vyrazilo dech.
Člověk si to neumí představit
Za svůj život jsem už poznal mnoho nemocných lidí. Znám spoustu lidí, kteří se potýkají nebo potýkali s nějakou škaredou chorobou.
Jenže dokud se to netýká zrovna vás, stejně si to neumíte představit. Dokud jsou to příběhy druhých, jen se snažíme vcítit do jejich role.
I já byl takový. Až do chvíle, než lékař i mně diagnostikoval rakovinu, jsem si neuměl představit, jaké to je, když se s touto nemocí skutečně perete.
Byla mi oporou
Zpráva o rakovině mi vzala vítr z plachet. Považoval jsem se za člověka, kterého jen tak něco nerozhází, ale když mi doktor tuhle nemoc potvrdil, byl jsem z toho špatný.
Naštěstí jsem měl po svém boku svoji ženu Adélu, která mi od začátku byla velkou oporou. Snášela moje špatné nálady, když mi nebylo dobře, a byla statečnější než já.
Byly dny, kdy jsem na ni byl hodně ošklivý, aniž bych chtěl. Ustála to a vždy se na mě usmívala. Byla moje světlo na konci tunelu a jsem jí za hodně vděčný.
Její slova mi vyrazila dech
S rakovinou se nadále snažím bojovat a rád bych ji přepral. Bohužel se poslední měsíce ukazuje, že všechno je spíše proti mně.
Můj stav není takový, jaký jsem si přál. Podstupuji sice léčbu, ale kdo se s touhle nemocí potýkal, moc dobře ví, že je to často jako na houpačce.
Před nedávnem jsem omylem zaslechl rozhovor mé ženy. Volala si s kamarádkou a nevěděla, že stojím opodál. Když se jí svěřovala, co má v plánu, byl jsem v šoku. Její slova mi vyrazila dech.
Měl bych se na ni zlobit?
Manželka zoufale vyprávěla své kamarádce, jak moc ji starost o mě vyčerpává. Stěžovala si, že už to nezvládá, že to trvá moc dlouho a vyhlídky nejsou dobré.
Bolelo mě slyšet ji, že se trápí. Pak ale řekla, že uvažuje nad tím, že si najde někoho jiného. Prý nechce trávit život vedle někoho, komu už stejně moc času nezbývá.
Strašně mě to zabolelo. Měl bych se na ni zlobit? Vždyť já ani nemohu, udělala toho pro mě strašně moc a nemohu jí vyčítat, že jí došly síly.
Své ženě jsem neřekl, že jsem rozhovor vyslechl. Už je to několik týdnů, co se jejími slovy tiše trápím a čekám, kdy svým slovům skutečně dostojí.
Autor: Nikol Kolomazníková
