Svoji přítelkyni Kristýnu miluji. Jsme spolu už 8 let, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby partneři udělali další krok vpřed. Kristýna si to moc dobře uvědomuje a poslední dobou nemluví o ničem jiném než o svatbě. Podle jejího názoru si po tolika společně strávených letech konečně zaslouží prstýnek.
Nikdy jsem jí nesliboval, že si ji vezmu
Kristýnu jsem poznal na vysoké škole, kde jsme oba dva studovali na právnické fakultě. Možná to bude znít jako klišé, ale okamžitě mezi námi přeskočila jiskra. Člověku se pak hned o to lépe chodí do školy, když se může těšit na přítomnost někoho blízkého. Ačkoli mnoho studentských vztahů nevyjde, my jsme během těch let překonali různé překážky a zůstali jsme spolu i poté, kdy nás již společné studium nespojovalo.
Zdroj: 123RF.COM
Začali jsme spolu bydlet a nebudu tajit, že to s Kristýnou myslím vážně. Nikdy jsem jí ale neslíbil, že si ji jednoho dne vezmu.
Mohou za to špatné zkušenosti z dětství
Pokud jde o sňatek, jsem jednoznačně proti. Někdo nad mým názorem možná bude nevěřícně kroutit hlavou, někdo mě možná odsoudí. Může za to ale špatná zkušenost z dětství. Moje máma se totiž vdala celkem šestkrát. Poprvé za mého otce, se kterým se rozvedla, když mi bylo 7. Potom už to bylo jako na běžícím pásu. Vždycky si někoho našla, vypadalo to mezi nimi vážně, tak se vzali a po nějaké době se rozvedli. A tak to šlo pořád dokola. Dlouhé roky jsem měl před očima obraz toho, že manželství jednoduše nevychází. Proto se ve mně urodilo přesvědčení, že nějaký papír nebo prstýnek nepotřebuji k tomu, abych partnerce ukázal, že ji miluji a že s ní počítám.
Kristýna se dožaduje prstenu, který jí nedám
Poslední dobou to mezi mnou a Kristýnou začalo skřípat. Ona se totiž začala dožadovat prstenu, který si dle jejího názoru po tolika společně strávených letech zaslouží. Moc dobře ale ví, že já se ženit nechci. Proto mezi námi vznikají hádky, které pokaždé skončí stejně. Kristýna začne brečet a osočovat mě z toho, že ji dostatečně nemiluji a nemyslím to s ní vážně. Já ji pokaždé obejmu a ujistím ji o své lásce, nicméně nezapomenu dodat, že ženit se tedy rozhodně nebudu.
Dala mi nůž na krk
Je to asi měsíc zpátky, kdy mi Kristýna dala tzv. nůž na krk. Jednoho dne se po další z mnoha hádek týkajících se svatby sbalila a se slovy, že si mám konečně ujasnit, jak to vlastně chci, odešla ke své matce. Taková typická scéna, se kterou se setkáváme ve filmech. Myslel jsem si, že se po pár dnech uklidní a vrátí se domů. Jenže Kristýna i nadále setrvává u své matky a stále trvá na tom, abych se konečně rozhoupal.
Nyní tedy stojím před důležitým rozhodnutím. Mám se nechat dotlačit do svatby, o které jsem prohlásil, že ji v životě nebudu chtít, nebo se mám kvůli špatným zkušenostem z dětství vzdát ženy, kterou miluji a se kterou chci zůstat po zbytek života? Budu si muset vybrat.
Autor: Nikol Kolomazníková
