Do vztahu s Hankou se mi zpočátku moc nechtělo. Když jsem si na jejím prstu všiml snubního prstenu, chtěl jsem z toho vycouvat. Hanka mě ale přesvědčila, že je to v pořádku. Tvrdila, že s manželem dávno nežije, že mají před rozvodem a pro ni je to jen formalita. Nakonec jsem jí uvěřil.
Žil jsem v domnění, že je mezi nimi konec
Na Hance mě cosi přitahovalo. Myšlenku na skutečnost, že je stále ještě vdaná, jsem se snažil ve své hlavě upozadit a nepřipouštět si to. Věřil jsem jí a přestal na to myslet. Hanka mě při každém mém zaváhání ujišťovala, že je to mezi nimi dávno uzavřené a že se zrovna domlouvají na podmínkách rozvodu. Tak jsem to přestal řešit.
Neměla moc času, údajně kvůli práci
Vídali jsme se sporadicky. Hanka neměla moc času, tvrdila, že je to kvůli práci. Pracovala jako hlavní sestra v nemocnici a údajně si brala hodně směn navíc. Nevyčítal jsem jí to, její pracovní nasazení mi naopak velmi imponovalo.
Proto jsem nic nenamítal, když se mnou nechtěla strávit noc, protože musela do práce na noční směnu. Proto jsem mlčel, když se nechtěla zdržet večer, protože musela zaskočit za kolegyni. Nic jsem neřešil ani tehdy, kdy zrušila domluvenou schůzku, a my se třeba týden neviděli. A dokonce jsem neřekl ani slovo, když odjela na týdenní dovolenou se svojí kamarádkou.
Nepříjemná návštěva, se kterou jsem nepočítal
Toho dne ke mně měla Hanka přijít. Čekal jsem na ni, ale měla zpoždění. Měla přijít ve tři, ale ani ve čtyři hodiny u mě ještě nebyla. Ani o sobě nedala vědět. Pak se konečně ozval zvonek a já nadšeně spěchal ke dveřím. Za nimi ale nestála Hanka, nýbrž nějaký muž.
Jen co jsem otevřel dveře, hned se na mě vrhl. Chytil mě za límec u košile a narazil se mnou do zdi za mými zády. Tvářil se naštvaně, doslova běsnil. Zavrčel mi do obličeje, že pokud okamžitě nenechám jeho ženu na pokoji, vyřídí si to se mnou jako chlap s chlapem. Na rozloučenou mi dal pořádnou ránu do břicha, abych na jeho slova nezapomněl.
Nežili v odloučení
Nejdříve jsem si myslel, že to byl Hančin manžel, se kterým údajně už nežije. Když Hanka toho večera nepřišla, zavolal jsem jí. Telefon měla vypnutý. Dal jsem si dvě a dvě dohromady a došlo mi, že na manžela, se kterým údajně už rok a půl nežije a mají před rozvodem, byl až moc naštvaný.
A pak jsem se dozvěděl pravdu: Hanka se svým manželem vůbec v odloučení nežila. Naopak! Týden s kamarádku u moře? Kdepak! Dovolená u moře na oslavu výročí svatby! Že se mnou nikdy nestrávila noc? Jak by mohla? Každý večer se vracela domů ke svému manželovi. Tři čtvrtě roku jsem byl tajným milencem proti své vůli.
Pavel, Praha
Autor: Nikol Kolomazníková