Táhne mi na čtyřicet a stále jsem sám. Za svůj život jsem vystřídal několik žen, snažil jsem se být dobrým člověkem, ale i když jsem na sobě mnohé změnil, můj zlozvyk nakonec všechny odradil. Dnes už vážný vztah nehledám. Občas vyhledám vztah na jednu noc a smířil jsem se s tím, že mě nikdo nechce.
Znám spoustu lidí, kteří kouří, a i tak si dokázali najít partnery. Jenomže já mám zkrátka smůlu, že se vždycky zamiluji do někoho, komu kuřáci vyloženě vadí. A nejsem příliš dobrý lhář. Ono takové kouření se dost špatně skrývá.
Dvěma ženám jsem půl roku úspěšně lhal
Nejprve to byla Yveta, potom Anna. Obě byly stejné. Milé, hezké, hodné… Zamiloval jsem se do nich v podstatě na první pohled. Problém ale byl v tom, že jsem znal jejich názor na kuřáky. Proto jsem jim to o sobě zatajil. Krabičky s cigaretami jsem schovával na tajném místě, kouřil jsem v práci, vymlouval jsem se na to, že přijdu do styku s kuřáky, a proto mi oblečení stále páchne nikotinem.
Jelikož mi stačí dvě nebo tři cigarety denně, nebyl takový problém před dívkami svůj zlozvyk skrývat. Jenomže v případě Yvety se prořekl jeden můj kamarád a Anna našla cigarety u mě v bundě. Vymlouval jsem se tehdy, že nejsou moje, ale nakonec jsem musel s pravdou ven. Obě mě opustily, protože jsem jim tak dlouho lhal.
Dvakrát jsem kvůli ženě kouřit přestal. Nikdy jsem to ale daleko nedotáhl
Radka se rozhodla, že mi dá šanci, pokud prý s kouřením přestanu. Lepil jsem si náplasti, žvýkal žvýkačky a opravdu se mi podařilo během tří měsíců na nějaký čas přestat. Jenomže po půl roce jsem měl v práci stresové období a všechno se to vrátilo. Když na to přišla Radka, řekla mi, že mám slabou vůli a opustila mě. Tehdy jsem začal kouřit téměř deset cigaret denně. Dokud jsem nepotkal Denisu.
Ta mi dala ovšem stejné ultimátum jako Radka. Nejdřív jsem to chtěl vzdát rovnou, ale nakonec mě napadlo, že třeba právě ona bude tou pravou a já díky ní překonám svůj problém. Bohužel, i když se mi na měsíc nebo dva podařilo s cigaretami přestat, nakonec jsem opět začal alespoň jednu denně a po měsíci skrývání jsem se Denise přiznal.
Teď jsem sám. Nechápu, že jsem měl takovou smůlu
Možná je to tím, že mě přitahují slušná děvčata. Taková, co nekouří, nepijí, pracují v kanceláři a vedou slušný život bez problémů. Jenže takové holky prostě vždycky mají něco proti kuřákům. I když moji kamarádi, kteří také kouří, mají doma ženy, které bych bral, já mám zkrátka smůlu. Zůstanu sám se svými cigaretami, už jsem se s tím smířil.
Autor: Šárka Cvrkalová