Vánoce by měly být svátky klidu, míru a pohody, kdy se sejde celá rodina a užívá si společně atmosféru toho jedinečného dne v roce. Bohužel pro mě ale znamenají zimní svátky utrpení a bolestivé vzpomínky. Každý rok si připomínám tragický průběh událostí a bojím se, co mě překvapí tentokrát.
Už čtvrtý rok prožívám Vánoce stejně, sedím sám doma, přemýšlím nad vším špatným, co se stalo, a děsím se toho, co se stát může. Telefonáty nepřijímám, pohledy s vánočními motivy nečtu. Jen tiše trpím a přeji si, aby to bylo všechno za mnou.
Zdroj: 123RF.COM
Nikdo to nečekal, byla to rána
Když bylo mojí ženě třicet dva, zjistili u ní rakovinu prsu. Dlouhé měsíce docházela na chemoterapie a léčila se. O prsa nakonec přišla, ale přežila a bylo nám řečeno, že je rakovina zcela pryč. Půl roku jsme si užívali bezstarostný život. Jenomže den před Vánoci před pěti lety zkolabovala.
Zdroj: 123RF.COM
V nemocnici jí našli metastáze na mozku a byla třeba rychlá operace. Tu naplánovali hned na následující den. Místo společných Vánoc jsem se tak modlil, aby vše přežila v pořádku. Bohužel moje prosby nebyly vyslyšeny a ona zemřela. Na Štědrý den odpoledne jsem se dozvěděl, že její kritický stav znemožnil dokončit operaci úspěšně.
Otec má rakovinu. Bojím se, že ho čeká stejný osud
Od té doby si každý rok připomínám její smrt a oplakávám ji. Kromě smutku ve mně ale Vánoce vyvolávají velký pocit nejistoty. Můj táta má totiž rakovinu a já se bojím, že mi i on odejde. Samozřejmě vím, jaký osud ho čeká, jenomže na Vánoce se můj pocit strachu zvyšuje. Rodina mi vždy volá a píše, zda nechci trávit svátky s nimi.
Já ale raději zůstávám zavřený doma se sklenkou vína a čekám, až bude po svátcích. Pak teprve jedu k rodičům a snažím se nemyslet na všechny ty špatné věci, které mi svátky připomínají. Přál bych si, aby Vánoce vůbec neexistovaly. Přinesly do mého života jenom strach, beznaděj a bolest.
Léčím se u psychologa. Konzultace nepomáhají
Vždy během roku mám pocit, že už je všechno v pořádku. Přestanu docházet za svým psychologem, snažím se žít. Jenomže během října a listopadu se vrátí strach z blížících se Vánoc a já jsem nucen proces konzultací s doktorem obnovit. Už čtvrtý rok je to stejné. Vím, že v lednu se situace zase uklidní a já budu do podzimu v klidu. Jenomže zima a především Vánoce pro mě zkrátka znamenají chvíle, kdy nemohu být šťastný.
Autor: Šárka Cvrkalová
Názor odborníka
Mít spojenou tak traumatickou událost s časem Vánoc je komplikovaná situace. Člověk se těžko vyhýbá takovému svátku a ten na něj pravidelně křičí ze všech směrů. Existuje několik možností, jak se s takovou situací vypořádat.
Pokud dopředu víte, že v lednu se situace uklidní, a že existuje velice silná spojitost s Vánoci, nabízí se možnost celé situaci vyhnout odjezdem pryč. Ideálně do jiné země, kde třeba Vánoce vůbec neslaví. Už samotná změna prostředí může pomoci. Jedná se však o polovičaté řešení, neboť situaci trvale nevyřešíte, ale spíše před ní utíkáte pryč.
Jinou možností je obklopit se přáteli a kamarády. Je dokázané, že podpora přátel, i samotná společnost pomáhá duševnímu zdraví člověka. Mohou vás přivést na jiné myšlenky. Když je totiž člověk sám se sebou, často mu nezbývá než být se svými vlastními myšlenkami a hlouběji upadat do bezvýchodnosti situace či deprese.
Řešením je též samotná práce s psychologem. Pravidelnost v docházení na jednotlivá sezení je důležitá i poté, co se stav zdánlivě zlepšil. Pokud se ovšem situace opakuje bez zlepšení již delší dobu, je namístě uvažovat o změně psychologa. Ne každému člověku vyhovuje ten samý psycholog. Existují velice rozdílné přístupy jednotlivých psychologů a je možné, že by vám vyhovoval jiný než dosavadní přístup.
