S mojí manželkou jsme si vždy skoro ve všem rozuměli. Není to tak dávno, co jsem v sobě odhalil něco, co mě od té doby nemůže nechat chladným. Myslím na to čím dál častěji.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Spokojený život ve dvou
S Terezou jsme měli jen jednoho syna a ten už je dávno z domu pryč. Žijeme teď sami ve velkém rodinném domě. Bydlíme na vesnici, ale do města to nemáme daleko. Lokalita, ve které žijeme, je dobrá a dalo by se říct, že nám nic nechybí.
Mám docela dobrou práci jako manažer ve velké nadnárodní firmě. Tereza pracuje z domu, provozuje malý e-shop a je spokojená. Také vyrábí doma různé předměty, které prodává.
Vždycky jsem rád objevoval nová místa
S kamarády máme takovou partu a každý rok několikrát jezdíme na expedice. No, říkáme tomu sice expedice, ale není to nic velkého. Nelezeme na nejvyšší hory světa ani nepodnikáme jiné extrémy, ale prostě objevujeme nové věci.
Tereze to nikdy nevadilo, dokonce to vypadalo, že je někdy i ráda, že se mě párkrát do roka třeba na čtrnáct dnů zbaví. Vždycky na mě ale čekala s otevřenou náručí a jsem za to rád.
Pokaždé manželce nadšeně vyprávím o tom, jaké to kde bylo. Ona ale moc moje nadšení pro cestování nesdílí. Ráda si mě vyslechne, ale nikam se jí moc nechce, je taková usedlá.
Poslední cesta mě uchvátila
Loni na podzim jsme s naší partou sbalili batohy a kufry a vyrazili objevovat krásný indonéský ostrov Bali. Naprosto mě to tam uchvátilo.
Nádherné pláže a mimo hlavní letoviska byl tak dokonalý klid a pohoda. Ti lidé tam opravdu nikam nespěchají a žijí spokojeným a klidným životem.
Jakmile jsme se vrátili domů, ještě dlouho ve mně přetrvávaly pocity z posledního výletu. Začal jsem už tam zkoumat ceny dlouhodobějšího bydlení a celkové náklady na život.
Jsem dobrý na počty a zjistil jsem, že i kdybychom tam nepracovali, mohli bychom tam žít spokojeně docela dlouhou dobu, ale nějaká práce by se určitě našla.
Asi víte, kam tím směřuji. Hlavou mi začala vrtat myšlenka, že bychom zde mohli všeho zanechat a odstěhovat se na ten ostrov, který je plný slunce, krásných pláží a průzračného moře.
Myslím na to čím dál častěji a hledám další a další informace. Jen mojí manželky se na to bojím zeptat nebo to vůbec navrhnout, protože tady má spoustu dobrých kamarádů, a hlavně starší rodiče, kteří budou potřebovat jednou její pomoc.
Musím ji nějak přesvědčit. Už jsem zarezervoval dovolenou, snad se mnou pojede a taky ji to tam tak uchvátí.
Autor: René Podhrázský
