Trochu netradiční zálibu si našel Pavel. Když k narozeninám od své ženy dostal dalekohled, který si měl původně brát na posedy, kde sleduje zvěř, rozhodl se ho využít úplně jiným způsobem.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Vlastně k tomu došel úplně nevinně. Prostě chtěl dárek od manželky vyzkoušet, ale na posed se zrovna nechystal. Zahleděl se proto do oken sousedních bytů a tím jeho netypická záliba odstartovala.
Chtěl jsem ho vyzkoušet
Manželka mi k narozeninám nadělila krásný dalekohled. Na první pohled kvalitní, musel být i hodně drahý. Nemohl jsem se dočkat, až ho vyzkouším pěkně v terénu.
Jako na potvoru jsem si ale zlomil nohu. Byla to nešťastná chvilka, kdy jsem špatně došlápl a už to bylo. Měl jsem nohu v sádře minimálně na tři neděle.
Chtěl jsem ale dalekohled vyzkoušet. Do lesa na posed, kam jakožto myslivec chodívám už léta, jsem nemohl. Tak jsem ten dalekohled využil jinak.
Zaujalo mě to
Posadil jsem se k oknu a poprvé se rozhlédl po oknech sousedních bytů. Žijeme s manželkou na sídlišti, kde je to jeden panelový dům vedle druhého.
Těch oken, do kterých jsem mohl nepozorovaně nahlížet, bylo tolik, že jsem nevěděl, do kterého z nich se mám koukat dříve.
Chtěl jsem původně jen zkusit, jak ostrý obraz mi dalekohled nabídne, ale zaujalo mě to. Sledovat cizí lidi, co dělají, mě začalo bavit!
Mám své favority
Jsou okna, do kterých nekoukám vůbec, protože mi tam nemají co nabídnout. Jsou okna, do kterých hledím jen tak zběžně, abych se podíval, co zrovna jejich obyvatelé dělají.
A pak jsou tu okna, do kterých se dívám často a rád. Například okno sousedů, kteří žijí naproti. Je to mladý manželský pár a řeknu vám, co oni provádějí po večerech, to je panečku podívaná!
A nejen po večerech! Díky nim vzpomínám na svá mladá léta, kdy jsem i já s manželkou dováděl bez ohledu na to, jestli bylo pravé poledne nebo čerstvě půlnoc.
Rozpálilo by to i vás
Manželka mi za moji nově objevenou zálibu často hubuje, ale vždycky nad jejími rýpavými slovy jen mávnu rukou. Nechci si nechat ujít tu podívanou z protějšího baráku.
Ten pár, co bydlí naproti, zkouší v ložnici takové věci, o kterých se mi ani nezdálo. Jsem si jistý, že by takový pohled rozpálil i vás.
A bodejť by ne, když na sebe třeba kapou vosk ze svíčky. To ostatně dělají docela často, asi je to rozpaluje a mají to jako předehru.
Z okna nevidím úplně všechno, ale to, čeho jsem svědkem, mi bohatě stačí. Manželka do mě často rýpe, že jsem nechutný šmírák. Ale mně to nevadí, mě to totiž baví!
Autor: Natálie Kabourková
