Nemoc se u mě začala projevovat už v dětství. Rodiče mě trestali za sprostá slova, ve škole jsem kamarádům přišel vtipný, protože jsem věty prokládal nadávkami. Někteří si mysleli, že to dělám schválně, jiní v tom viděli zlozvyk, který jim přišel k smíchu. Až později jsem zjistil, co je Tourettův syndrom vlastně zač.
V šestnácti letech jsem narazil na informace o vrozené vadě, která se projevuje hyperaktivitou, impulzivností, různými tiky a vykřikováním sprostých slov. Rodiče mi nejprve nevěřili, když jsem jim své podezření sdělil. Jenomže já se nenechal odbýt, a tak mě nakonec vzali k doktorovi.
Zdroj: 123RF.COM
Mé domněnky se potvrdily. Začal jsem brát léky
Po několika prohlídkách u doktora mi byl doporučen psycholog a léky, které by měly mé příznaky mírnit. Od té doby jsem již několik let na prášcích, které zabírají jenom minimálně. Všichni v mém okolí o nemoci vědí a snaží se neusmívat se pokaždé, když náhodně vykřiknu sprosté slovo nebo dostanu tik v obličeji. Chápu ale, že je to jen obtížné a nemám jim mít vtipné narážky za zlé.
Zdroj: 123RF.COM
Je mi třicet dva. Stále jsem sám
Moje okolí se sice s mým chováním vyrovnalo, Tourettův syndrom mi ale brání najít si partnerku. Zatímco většina mých spolužáků ze střední má dlouhodobý vztah, manžela či manželku, někteří dokonce děti, já žiji se svými rodiči. Chodím do práce, přivydělávám si jako pomocník ve skladu, kde nikomu nevadí má sprostá slova a hyperaktivita je tu výhodou. Rodině platím za všechno, co pro mě dělá. Kdybych se odstěhoval, byl bych úplně sám.
Měl jsem několik potenciálních partnerek. Většinu přes seznamku. Předem jsem je varoval a o své nemoci jim řekl. Žádné dívce nevadila do chvíle, než jsem uprostřed oběda začal nepřirozeně mrkat, nebo než jsem ji nazval slovy, která by žena na první schůzce rozhodně neočekávala.
Zdroj: 123RF.COM
A když jsem se náhodou s někým dostal přes několik prvních schůzek, problémy v posteli pokazily zbytek. Kromě nadměrné hyperaktivity, a proto pro mnoho žen nepřirozeného milování, je pro mnohé pravděpodobně velmi nepříjemné, když jim během styku začnete křičet do ucha neslušná slova. Zní to možná komicky, ale pro mě je to utrpení.
Bojím se, že zůstanu sám
Prášky bohužel zabírají jenom minimálně. Přátel mám spoustu, ale nejsem zkrátka člověk do vztahu. Obávám se, že se jenom těžko najde někdo, kdo by mě dokázal milovat i přes všechny ty problémy, které Tourettův syndrom obnáší. Bojím se samoty. Chtěl bych založit rodinu. Jenomže i kdyby se našla žena, kterou bych miloval a ona by milovala mě, je velmi pravděpodobné, že naše dítě by mou nemoc zdědilo. A já myslím, že bych nedokázal na svět přivést někoho, komu by bylo souzeno trpět tak, jako mně.
Autor: Šárka Cvrkalová
