Petr pracuje jako řidič kamionu a domů se dostane jen výjimečně. Odměnou je mu však slušná mzda, díky které uživí celou rodinu, ženu i tři dcery. Každý návrat domů je navíc malým svátkem.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Doma jen na otočku
„Za těch několik let, kdy pracuji jako řidič z povolání, jsme si všichni zvykli na to, že nejsem každý víkend doma a přes týden se s rodinou vidíme jen díky video hovorům,“ rozpovídává se Petr o svém životě. „Nelitujeme. Peníze, které domů přinesu, vše vyváží a díky nim si celá moje rodina může žít na poměrně slušné úrovni,“ pokračuje.
Táta je vzácnost
„Díky tomu, že nejsem moc doma, si všechny mé holky užívají chvíle, kdy jsem s nimi. Se ženou jsme se snad nikdy nepohádali a dcery mi visí na krku od momentu, kdy se doma objevím,“ pochvaluje si Petr.
Stinná stránka
„Přestože jsme neustále v kontaktu přes telefon, detaily ze života mé rodiny mi unikají,“ konstatuje Petr. Každodenní kontakt občasné zavolání nenahradí a o víkendu není čas řešit drobnosti.
Petr je často po návratu domů překvapen změnou vizáže dětí, líčením jejich životních peripetií a vztahů. Tyto změny jsou v poslední době větší, protože i nejmladší dcera přichází do puberty.
Další dítě na cestě?
„Jednou jsem po návratu domů našel v odpadkovém koši použitý těhotenský test. Jako zběhlý otec jsem poznal, že je pozitivní,“ pokračuje Petr, který se nenadálým nálezem docela vyděsil.
Jako budoucí matka totiž v úvahu připadala jak manželka, tak nejstarší patnáctiletá dcera. Ani jedna možnost nebyla příliš lákavá.
Tři dcery stačí
„Se ženou jsme se dohodli, že nám už tři děti stačí. Navíc jsme spolu poslední dobou nespali, takže i kdyby bylo dítě na cestě, určitě by nebylo moje,“ líčí s pláčem na krajíčku Petr. Pokud by čekala dítě nejstarší dcera, byl by to vzhledem k jejímu věku životní přešlap s doživotními následky. Ani jedna varianta se nejevila jako schůdná.
Radši se neptat
Petr marně sbíral odvahu zeptat se, čí použitý těhotenský test byl. Manželka i dcery byly sice při poslední návštěvě doma trochu zasmušilé, samy o tom ale mluvit nezačaly.
Strach z pravdy
Petr pomalu hledá slova: „Abych se přiznal, mám obavu z vysvětlení celé situace. Vlastně ani pravdu znát nechci. Všechny možnosti, které připadají do úvahy, převrátí náš téměř idylický život pěkně naruby.“
Vyčkávání je jako pomalá smrt
Petr se rozhodl zvolit taktiku vyčkávání. Přestože by rád znal pravdu, nemá odvahu se přímo zeptat, a tak čeká, až mu některá z jeho žen sdělí sladké tajemství. Pomáhá mu vzdálenost, která mezi nimi díky jeho práci obvykle je.
Jaká bude reakce?
„Upřímně řečeno, nedokážu si představit, jak budu reagovat, až zjistím pravdu,“ přiznává se Petr. „Nechávám vše osudu a zařídím se podle momentální situace,“ uzavírá.
Autor: Kamila Mertlová
