Petr si chce Marii vzít. I když ji ještě před pár dny nenáviděl a choval se k ní strašlivě, ona se k němu vrátila. To, co se mezi nimi za poslední týdny odehrálo, je až neuvěřitelné, na druhou stranu to ale velmi upevnilo jejich vztah.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Žili spolu tři roky. Petr občas uvažoval o tom, že je čas se rozhoupat.
Jenomže zrovna ve chvíli, kdy začínal nad svatbou uvažovat, začala se Marie chovat divně. Chodila pozdě domů, nevěnovala mu pozornost. On pojal podezření a při jedné z hádek ji vyhodil na ulici.
Neměla kam jít, bylo mi jí líto. Byl jsem ale šíleně vytočený
„Když přišla domů v půl desáté a odmítla mi říci, kde trávila tolik času po práci, naštval jsem se. Bylo to ten týden už poněkolikáté. Navíc jsem si všiml, že ze společných peněz ubylo několik tisícovek. Pojal jsem podezření, že má milence,“ vypráví Petr.
I když Marie přísahala, že je to nesmysl, odmítala podat jakékoli jiné vysvětlení. Proto jí Petr řekl, aby si sbalila kufry a odešla.
„Prosila mě, že nemá kam jít, ale nakonec si vzala pár osobních věcí a odešla. Ten večer spala u kamarádky. Snažila se mě potom kontaktovat, ale já ji ignoroval.
Až po čtrnácti dnech jsem ji vzal na milost a nechal si všechno vysvětlit
Trvalo to dlouhé dva týdny, než se Petr konečně rozhodl vyslyšet prosby své přítelkyně a promluvit si s ní o tom, co se opravdu stalo.
„Myslela jsem, že se přizná, nebo že se bude vymlouvat tak, že tomu ani neuvěřím. Ale její vyprávění mě zarazilo,“ říká čtenář.
Marie mu totiž oznámila, že poslední dny trávila u svého bratra, kterého před časem pustili z vězení. Po večerech si s ním jezdila povídat, aby se dokázal dostat z psychických problémů, které na něho dopadly. Peníze vzala taky pro něho, protože je na tom teď velmi špatně.
Nikdy jsem ho neměl rád, ale kdyby mi to řekla, podpořil bych ji
Když skončil na dva roky za napadení člověka Mariin bratr ve vězení, Petr nad ním zlomil hůl. Marii mockrát řekl, že ho už nikdy nechce vidět a že mu nikdy s ničím nebude pomáhat.
„Neměl jsem ani tušení, že ho už pustili. A přítelkyně se bála, že kdybych věděl, že chodí za ním, zakázal bych jí to. A už vůbec bych jí nedal peníze. To se ale spletla, říkal jsem sice proti němu všechno možné, ale nejsem tak zlý, abych ho nechal na holičkách. A to i přesto, že by si to zasloužil.“
Když Marie Petrovi vysvětlila, jak se věci mají, ujasnili si situaci a opět se k sobě vrátili. I teď Petr uvažuje o žádosti o ruku. Bojí se ale, že by to bylo příliš narychlo potom, co svou přítelkyni vyhodil z domu.
Autor: Šárka Cvrkalová
