I obrovská láska se může změnit v nenávist do konce života. Osoba, kterou Petr ještě donedávna miloval, je teď někým, koho by nejraději naprosto vymazal ze svého života. Se svým příběhem se svěřil naší redakci po tom, co konečně podepsal rozvodové papíry.
Byli jsme spokojená rodina
Petr s Anetou se zdáli na první pohled jako spokojená rodina. Žili spolu v malém panelákovém bytě jako manželé, vychovávali tříletá dvojčata. „Když se Anička s Eliškou narodily, byl jsem nejšťastnější chlap na světě. Myslel jsem, že budeme dokonalá rodina až do konce života. Jenomže moje žena udělala něco strašného,“ říká Petr.
Po tom, co se děvčata narodila, Petr se rozhodl, že zvládne rodinu živit sám. Peněz měli s Anetou dostatek a on ji požádal, aby zůstala doma s dětmi. „Myslel jsem, že se bude o dvojčata starat jako vzorná matka. Netušil jsem ale, že si tajně najala chůvu a poslední rok místo hlídání dívek chodila tajně za sousedem.“
Zdroj: 123RF.COM
Podváděla mě, lhala, nestala se o dcery
Na nevěru přišla sousedova manželka. Přistihla totiž Petrovu ženu se svým mužem, když se vrátila dříve z práce. „Když mi sousedka sdělila, co ten den spatřila v jejich ložnici, dodala, že moje žena prosila, abych se o tom nedozvěděl. Byl jsem opravdu zklamaný, naštvaný, křičel jsem dokonce i na sousedku, která za to nemohla a byla stejně zdrcená jako já,“ vypráví Petr.
Zdroj: 123RF.COM
Žena nejen, že ho podváděla, ale dlouhý rok mu lhala o tom, že je s dcerami celý den. Navíc je naučila lhát, aby se nikdy otec nedozvěděl, že se o ně stará cizí žena místo vlastní matky.
„Okamžitě jsem věděl, že ji nechci už nikdy vidět. To jsem jí taky do očí řekl. Sbalil jsem se a odešel. Hned druhý den jsem zavolal právníkovi a požádal ho o pomoc. Věděl jsem, že o dívky chci bojovat.“Po dlouhých soudních procesech plných nenávisti Petr zvítězil.
Dívky mu byly svěřeny do péče s tím, že je matka smí vídat po dohodě jednou do měsíce. „V práci jsem si to zařídil tak, abych se zvládal starat s pomocí chůvy. Já rozhodně své dcery zanedbávat nehodlám. Chci, aby měly dobrý vzor alespoň v jednom z rodičů.“
Autor: Šárka Cvrkalová
