Svoji současnou přítelkyni Romanu jsem si našel díky internetové seznamce. Na té jsem si kdysi profil založil jen tak z hecu, když jsme s kamarádem po pár pivech vymýšleli hlouposti. Tehdy mě nenapadlo, že by mi internetová seznamka mohla do života poslat tak skvělou dívku, jako byla právě Romana.
Romana je žárlivý typ
Zatímco mně něco jako žárlivost příliš mnoho neříká, Romana je přesný opak. Bohatě stačí, aby se za mnou na ulici otočila neznámá žena, a je oheň na střeše. Hned mi začne vyčítat, že ženy okolo sebe akorát tak provokuji a schválně s nimi flirtuji, abych jí ublížil. Samozřejmě to není pravda, Romanu miluji a nemám potřebu zajímat se o nějakou jinou. Své přítelkyni to ale ani po dvou letech vztahu zkrátka nedokážu vysvětlit.
Často mě podezřívala z nevěry
Ze strany Romany jsem se několikrát dočkal nařčení z toho, že ji podvádím. Když jsem se třeba zdržel v práci kvůli přesčasu nebo přijel domů o hodinu později, protože jsem tu hodinu strávil v dopravní koloně, automaticky za tím vždy viděla milenku a nenechala si vymluvit, že to ve skutečnosti bylo úplně jinak.
Pokud bych měl být zcela upřímný, musel bych se přiznat k tomu, že mi Romaniny žárlivé scény postupem času začaly lézt na nervy. Nedal jsem jí jediný důvod k tomu, aby mohla nabýt podezření, že bych jí snad byl schopen podvést. Její opakované podezřívání mě uráželo, protože bych dívku, kterou miluji, nebyl schopen podvést.
Rozhodla se prověřit moji věrnost
Žárlivost a neustálý strach z toho, že bych mohl mít milenku, moji přítelkyni dovedly až k tomu, že si na oné internetové seznamce, na které jsme se seznámili, založila falešný profil. Z tohoto profilu mi potom napsala a vydávala se za dívku jménem Petra. Opakovaně se mě snažila kontaktovat a dávala mi očividně najevo, že se jí líbím. Já samozřejmě v prvních chvílích neměl sebemenší tušení, že za tím profilem, na kterém jsem viděl úplně neznámou dívku, stojí moje přítelkyně.
Několikrát jsem dané dívce z internetové seznamky odepsal, nicméně mě ani ve snu nenapadlo, že bych si s ní chtěl cokoliv začínat. Zkrátka mi byla sympatická a dobře se s ní povídalo, stále pro mě ale jedinou důležitou ženou mého života byla Romana.
Prozradila se sama
Aniž bych o tom Romaně řekl, psal jsem si s Petrou asi měsíc. Několikrát se mě snažila přemluvit k tomu, abychom se sešli. Já však Petru ze seznamky hned na začátku informoval o tom, že jsem zadaný a nemám v plánu na tom cokoliv měnit. Ona se i nadále vytrvale snažila a projevovala zájem o to, aby mezi námi bylo něco víc. A klidně i nezávazně, když tedy tolik miluji svoji přítelkyni, která se o ničem z toho dle Petřina názoru nemusela dozvědět.
V jedné z mnoha odpovědí, které jsem od Petry dostal, se Romana prozradila. Napsala totiž větu, kterou v reálném životě moc ráda používala a já ji od ní slyšel snad tisíckrát. Tvrdila, že skutečnost, že je člověk zadaný, přece neznamená, že je hendikepovaný. V ten okamžik mi všechno došlo a já přišel na to, kdo se za tím profilem celou dobu ukrýval.
Romana se přiznala, stačilo na ni trochu zatlačit a hned šla s pravdou ven. Ačkoli ona dosáhla svého, protože se ujistila, že jsem jí bezmezně věrný, mě svým chováním zklamala.
Autor: Nikol Kolomazníková