Radek a jeho otec už se dva roky nestýkají. Stalo se mezi nimi totiž něco, s čím se Radek ani po takové době úplně nevyrovnal, a dokonce kvůli tomu, co mu jeho otec provedl, musel vyhledat pomoc psychologa.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Sice už jsou to dva roky, ale pocit dvojité zrady v Radkovi i nadále přetrvává. Dva pro něho velmi blízcí lidé mu totiž udělali něco, co jim není schopen odpustit.
Plánovali jsme společně velké věci
S Mirkou jsem chodil rok a půl. Pro někoho to možná bylo příliš rychlé, ale já věřil, že by nám to mohlo vyjít. I Mirka se tvářila, že to se mnou myslí vážně.
Společně jsme plánovali velké věci. Mluvili jsme dokonce i o tom, že si koupíme domek a založíme rodinu. Ačkoli jsme spolu byli teprve rok a půl, začal jsem uvažovat o tom, že Mirku požádám o ruku.
Všechno mezi námi bylo na dobré cestě. Po boku Mirky jsem byl šťastný jako ještě s žádnou jinou ženou předtím. Znamenala pro mě mnoho.
Dvojitá zrada
Co určitě nechcete vidět, když se vrátíte z práce dřív? Svoji dívku s jiným mužem. Ten pohled nikdy nedostanu z hlavy.
Mirka mi byla nevěrná a já ji načapal přímo při činu. Možná ještě horší byl ale fakt, s kým mě moje přítelkyně podváděla.
Načapal jsem ji inflagranti s mým vlastním otcem. V první chvíli jsem ztuhl na místě, neschopen jediného pohybu. Vzápětí mě pohltil takový vztek, jaký jsem ještě nikdy nezažil.
V jednom okamžiku mě zradili dva lidé, ke kterým jsem měl velmi blízko. To nejhorší ale mělo teprve přijít.
Musel jsem vyhledat pomoc
Nevěra byla jedna věc, ale to, co se stalo jen o pár dní později, bylo ještě horší a srazilo mě to na kolena. Mirka s mým otcem začala oficiálně chodit.
Nemohl jsem tomu uvěřit. Opravdu se to děje?! Cítil jsem se na dně jako ještě nikdy v životě. Nic mě nebavilo, jíst mi nechutnalo, všechno mě štvalo.
Netrvalo to ani půl roku a otec mi poslal zprávu, ve které se chlubil, že s Mirkou čekají dítě. A to pro mě byla poslední kapka. I když jsem chlap jako hora, psychicky jsem to neunesl.
Cítil jsem se tak mizerně, že jsem musel vyhledat pomoc odborníka. Začal jsem docházet k psychologovi, protože jinak bych se určitě zbláznil.
Poradil mi spálit za sebou mosty
Po několika sezeních s odborníkem jsem dospěl k názoru, že razantní krok, který mi poradil, budu nucen učinit, jinak se nikdy nedostanu z toho splínu, do kterého mě ti dva přivedli.
Přerušil jsem kontakt s vlastním otcem. Když mi zemřela matka, byl to jediný člověk, ke kterému jsem měl opravdu blízko. Nyní jsem přišel i o něho a mohl si za to sám.
Spálil jsem za sebou mosty, přestal jsem s nimi komunikovat, začal jsem dělat, že vůbec neexistují. Neříkám, že jsem na tom psychicky dobře, ale začínám se cítit lépe, ačkoli pocity zrady a ponížení ve mně dřímají stále a jen tak se jich nezbavím.
Autor: Natálie Kabourková
