S manželkou jsme děti dlouho odkládali. Oba dva jsme se soustředili především na kariéru a přišlo nám v pořádku, že se založením rodiny ještě chvíli počkáme. Když jsme se posléze rozhodli, že nastal ten správný čas, zadařilo se nám prakticky napoprvé.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Na narození prvního potomka jsem se samozřejmě velmi těšil. Ačkoli jsem nevěděl, co od toho očekávat, bylo pro mě samozřejmostí, že svoji ženu doprovodím k porodu. Věděl jsem, že to pro nás bude nezapomenutelný okamžik. Nenapadlo by mě ale, jaký šok zažijeme přímo na porodním sále.
Těhotenství jsem prožíval společně s manželkou
Možná právě díky tomu, že jsme založení rodiny tak dlouho odkládali, jsme si těhotenství oba dva opravdu užívali. Od začátku jsem vše prožíval společně se svojí ženou Klárou.
Radoval jsem se z prvních pohybů, doprovázel jsem ji na veškerá vyšetření. Domluvili jsme se, že si necháme prozradit pohlaví dítěte. Následně jsme se radovali, když nám lékař potvrdil holčičku.
Vzbudila mě uprostřed noci
Manželka měla sice ještě několik dní do termínu, ale jednou mě uprostřed noci budila s vystrašeným výrazem ve tváři. Svěřila mi, že jí pravděpodobně praskla voda a už je to tady.
Trochu ve zmatku jsme sbalili věci do porodnice a vydali se na cestu. Ačkoli jsem se na to opravdu velmi těšil, jakmile už byl příchod dítěte na spadnutí, přemohla mě nervozita.
V nemocnici byli všichni velmi příjemní, navzdory tomu, že jsme tam přijeli kolem třetí ráno. Manželku hned vzali na porodní box, protože lékař z vyšetření usoudil, že miminko tu bude co nevidět.
Pro všechny to byl obrovský šok
Během porodu se v porodnici zajímali, kdo se nám narodí. S jistotou jsem je informoval, že to bude holčička. Porodní asistentka poté připravila jmenovku pro miminko.
O půl hodiny později se tichou nemocnicí roznesl hlasitý pláč miminka. Naše dítě bylo na světě. Pro všechny byl ale obrovský šok, když se místo předpovídané holčičky narodil chlapeček.
Všechny nás to šokovalo, mě a manželku především. Lékaři si dělal legraci, že jsme se museli splést. Přiznám se, že mně v první chvíli moc do smíchu nebylo.
Všechno bylo připraveno
Ačkoli jsme se samozřejmě radovali z toho, že se nám narodilo zdravé krásné miminko, postupně nám začalo docházet, že jsme docela v maléru. Když jsme se ženou trávili ony dvě hodinky po porodu, během kterých probíhal bonding, uvědomili jsme si, že máme všechno připraveno pro holčičku.
V první chvíli jsem zpanikařil. Vybavil jsem si všechny ty krásně růžové věcičky, včetně typicky holčičího kočárku. I pokojíček byl vymalován do holčičích barev, celá výbavička zkrátka byla připravena na to, že se nám narodí malá Natálka.
Místo toho nás pořádně překvapil syn Honzík. Během tří dnů, kdy byla manželka v porodnici, jsem s pomocí tchyně a manželčiny sestry dal dohromady výbavičku, za kterou se náš Honzík nemusel stydět. Věděl jsem, že na narození potomka nikdy nezapomenu. Tohle překvapení se vrylo do paměti všem z nás.
Autor: Nikol Kolomazníková
