Vždy svou ženu miloval. Pokaždé jí splnil všechno, co si přála. Když onemocněla, dlouho se s tím nemohl smířit. Jak chřadla a on pochopil, že brzy bude všemu konec, slíbil jí, že pro ni udělá cokoli, co si bude přát. Její přání ho ale zaskočilo.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Je to půl roku, co moje žena zemřela. Stále myslím na to, co mi tehdy řekla. Zaskočilo mě to a bojím se toho, ale pořád ji v hloubi srdce miluji a myslím, že by si zasloužila, abych to pro ni udělal,“ svěřuje se Radim.
Měla rakovinu. Chvílemi mluvila z cesty, nevím, zda to všechno myslela vážně
Když Radimově ženě zjistili nádor, oba se báli nejhoršího. Lékaři ale provedli potřebná vyšetření, Helena chodila na chemoterapie, které ji stály hodně sil, ale nakonec to vypadalo, že je vše v pořádku. Jenomže po několika měsících se to všechno vrátilo.
„Myslel jsem, že je to zlý sen. Doktoři nám oznámili, že bohužel rakovina opět propukla a tentokrát je pozdě na cokoli. Tvrdili, že mohou dělat vše, aby byla má žena co nejdéle naživu, ale nejspíš ji už nikdy nemoci nezbaví.“
Pár se proto začal připravovat na nejhorší. „Některé dny byly hezké, seděl jsem s ní v nemocnici, někdy nás pustili i na vycházku. Jindy jenom ležela a skoro mě ani nepoznávala. Když jsem jednoho dne viděl, že je při vědomí, ptal jsem se jí, co pro ni mohu udělat,“ svěřuje se čtenář.
„Zaskočila mě ale zvláštní prosbou. Řekla mi, že bych si měl najít rodinu. Ideálně ženu s dítětem, protože jsme spolu vždy chtěli jedno mít, ale nestihli jsme to. A pokud se nám to v našem věku už nepodaří, máme prý požádat o adopci.“
Necítím se na to být otcem. Ne bez ní
Dnes je to půl roku od smrti Radimovy ženy. On na ni zatím nedokázal přestat myslet a rozhodně se podle svých slov necítí na to, aby si našel jinou. „Nevím, jestli se vůbec někdy dokážu znova zamilovat. A pokud ano, rozhodně to nebude do ženy, která by ještě mohla mít děti,“ říká.
„Už mě napadlo dokonce i to, že bych mohl adoptovat dítě sám, ale mám strach, že jako svobodný otec bych neměl šanci. Chtěl bych si založit rodinu tak, jak jsme si to kdysi přáli, to ano, ale chtěl jsem být otcem jejích dětí. A teď mám za to, že nemám na to se o někoho sám starat.“
Radim si není jistý, jak moc vážně přání žena myslela. Byla podle jeho slov ve stavu, kdy sotva mluvila. Zároveň z ní ale cítil, že to myslí vážně. „Slibovala mi, že se na mě bude z nebe dívat, jak se starám o dítě. Plakala u toho a já vlastně plakal také,“ vzpomíná.
Radim dnes vůbec neví, co by měl dělat. Na vztah se necítí, po ženě stále truchlí, a pokud by měl v budoucnu dítě, nejspíš by mu stále připomínalo, co se stalo. „Chtěl bych jí toto podivné přání splnit, ale mám z toho opravdu strach. Kdo ví, jak to jednou dopadne,“ říká nakonec.
Autor: Šárka Cvrkalová
Názor odborníka
Vyrovnání se se smrtí blízké osoby může trvat velice dlouho. Neexistuje žádný jednotný čas či doba, po kterou bychom měli truchlit, každý člověk potřebuje jinou dobu a jiné způsoby, jak se s takovou situací potřebuje vypořádat. Je velice důležité onen čas si dopřát a nesnažit se chovat jakoby se nic nestalo. Někteří lidé mají tendenci se před chmurnými myšlenkami ponořit do práce, alkoholu nebo podobně. To ovšem nebývá recept na zdravou budoucnost. Smutek je potřeba si odžít a každý člověk má právo, a téměř by se i dalo říci povinnost sám k sobě, si tímto procesem projít a pokračovat dál ve svém životě.
Pokud tak totiž člověk neučiní, může mu tento nezpracovaný smutek negativně ovlivňovat život, mnohdy aniž by si to sám uvědomoval. Co se týče přání jeho zesnulé manželky, pak lze pochopit Radimovu touhu po splnění, ale je potřeba být zodpovědný sám k sobě a postupovat tak, abychom v životě byli spokojení sami se sebou. A to může někdy znamenat takovému přání nevyhovět. Můžeme si položit otázku: Jestliže manželka Radima milovala, chtěla by, aby byl šťastný? Pokud ano, pak by určitě chtěla, aby Radim dělal to, co on sám chce, a netrýznil se snahou za každou cenu její přání splnit.
Zpracování smrti blízké osoby může být někdy velice náročné a člověk si neví rady. I za tímto účelem lze navštívit psychologa či jiného odborníka, který dokáže s takovýmto tématem pomoci.
