Když jsem si Patricii bral, věřil jsem tenkrát tomu, že to bude už napořád. Miloval jsem ji a byl jsem přesvědčený, že právě ona je žena mého života. Už pouhé dva roky po svatbě to ale mezi námi začalo podivně skřípat. Zatímco jiné manželské páry jsou takto krátce po svatbě zamilovaní až po uši, u nás byly na denním pořádku hádky.
Snažili jsme se, aby nám to klapalo
Budu zcela upřímný a řeknu, že jsem si Patricii bral z lásky. Skutečně jsem ji miloval a nemohl se dočkat, až bude moje žena. Pevně věřím, že i ona to měla stejně jako já. Jenže už krátce po svatbě začaly na povrch vyplouvat věci, které nám jednoduše bránily v tom, abychom žili tzv. šťastně až do smrti.
Vznikaly mezi námi různé hádky a spory, ale oba dva jsme se ze všech sil snažili, aby to mezi námi fungovalo. Stále jsme se totiž ohlíželi na manželské páry okolo nás, které vypadaly tak spokojeně a šťastně.
Nechápali jsme, kde je chyba
S Patricií jsme se několik let snažili slepit něco, co se stále dokola rozbíjelo. Neustále jsme se hádali, osočovali jeden druhého, podezřívali se z nevěry a pořád dokola si tzv. vjížděli do vlasů. Ani jeden z nás přitom netušil, co je vlastně špatně. Ptali jsme se sami sebe i jeden druhého, kde děláme chybu a proč nám to zkrátka nefunguje.
Dokud jsme nebyli manželé, bylo mezi námi všechno v pořádku. Jakmile jsme si ale navzájem nasadili snubní prsteny, jako by se mezi námi něco změnilo. Něco, co ani jeden z nás nedokázal vysvětlit.
Domluvili jsme se na rozvodu
Ani po osmi letech se situace mezi námi nezměnila, ba naopak to bylo ještě horší. Před rodinou i kamarády jsme se snažili, abychom působili šťastně, a hráli jsme divadélko o spokojeném manželském páru. Za dveřmi našeho domova ale bylo všechno úplně jinak. Proto jsme se nakonec domluvili na rozvodu, který všechny okolo nás neskutečně překvapil, protože nikdo doposud neměl sebemenší tušení o našich problémech, kterým jsme čelili dlouhé roky.
Najednou to mezi námi funguje
Prakticky ze dne na den se z manželů stali kamarádi. Jednu noci jsme se totiž domluvili, že se rozvedeme a druhý den ráno, když byla tato slova vyřčena, najednou nebyl jediný důvod pro hádku. Jako by se mezi námi díky tomuto rozhodnutí, že již nadále nebudeme předstírat spokojené manželství, dokonale vyčistil vzduch.
Rozvod proběhl hladce, i když nebudu tajit, že rodina a kamarádi to dlouho nemohli pochopit. Nemůžu se jim divit, zatímco my jsme dennodenně řešili problémy, oni nás vnímali jako šťastný a zamilovaný pár. Byl to pro ně šok, když jsme se prakticky ze dne na den rozvedli. Zajímavé ale je, že bez lásky si s Patricií daleko více rozumíme. Zůstali jsme přáteli, kteří se na sebe mohou spolehnout. Od rozvodu jsme se ani jednou nepohádali, jednoduše k tomu nebyl důvod. Možná to přeci jen tak mělo být, jen je škoda, že nám to došlo až po letech.
Autor: Nikol Kolomazníková