Znali jsme se teprve pár týdnů, ale už mě lanařil, abych se k němu nastěhovala. Lítala jsem v tom až po uši, a ačkoli bych dávno měla mít rozum, souhlasila jsem. Po teprve tříměsíční známosti jsem se nastěhovala do bytu svého přítele Huga.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Oba dva jsme za sebou měli nevydařené manželství a v našem novém vzkvétajícím vztahu jsme hledali onu druhou šanci. A chvíli to opravdu vypadalo, že jsme se hledali, až jsme se našli.
Šel na to hopem
Hugo nad ničím dlouho nepřemýšlí. Jedná bez rozmyslu a do všeho se vrhá po hlavě. A tak tomu bylo i v případě našeho románku.
Šel na to hopem. Na první schůzce mě nalákal do postele. A já se nechala, byla jsem v té době už půl roku bez chlapa, tak si to umíte představit.
Pár týdnů nato začal mluvit o společném bydlení. Zdálo se mi to brzy, proto jsem chvíli váhala. Po třech měsících jsem pustila svůj byt a nastěhovala se k němu.
Dostali jsme druhou šanci?
Já i Hugo jsme byli rozvedení. Můj manžel byl workoholik, co trávil většinu času v práci. Tam si poté také našel milenku, kvůli které mě opustil.
Hugo se mi svěřil, že jeho manželství ztroskotalo na manželčině nechuti trávit s ním čas. Prý vyprchala vášeň, v posteli se nic nedělo a jednoho dne to odpískali.
O bývalých partnerech jsme spolu nemluvili zbytečně moc. Hugo mě ujišťoval, že s bývalou ženou není v kontaktu. A já neměla důvod mu nevěřit.
Ve dveřích se otočily klíče
Hugo byl v práci a já měla ten den nečekané volno. Říkala jsem si, že svého přítele potěším a uvařím mu dobrou večeři. Předtím jsem ještě uklidila, aby bylo doma čisto.
Měl se vrátit až kolem šesté večer, proto mě zaskočilo, když se ve tři odpoledne ozvaly v zámku klíče. Napadlo mě, celkem logicky, že je to právě Hugo. Kdo jiný by to mohl být?
O to větší šok jsem zažila v okamžiku, kdy jsem stanula tváří v tvář nějaké ženě. Stály jsme naproti sobě a pár vteřin bylo hrobové ticho.
Večer už mě doma nenašel
Ukázalo se, že je to Hugova manželka. Očividně mě nečekala, ale do bytu svého bývalého manžela přišla záměrně. Měli tady dostaveníčko.
Vychrlila to na mě rychlostí blesku. Skoro se mi až zdálo, že mi to prozradila se škodolibým úsměvem. Jen co za ní zapadly dveře, začala jsem si balit svoje věci.
Když se večer vrátil Hugo domů, už mě tam nenašel. Útočiště jsem našla u kamarádky, kde jsem strávila necelý měsíc. Poté jsem si našla byt na opačné straně města.
Pokud vím, Hugo a jeho exmanželka se podle všeho zase schází. Dokonce se ke mně donesla zpráva, že by to zase měli dát dohromady. Udělali ze mě pitomce.
Autor: Nikol Kolomazníková
