Richard je ženatý muž. Přestože téměř nic v jeho životě tomu nenasvědčuje. Zatím se totiž on ani jeho žena nerozhodli podat žádost o rozvod. Mají společný majetek, syna i příjmení. Přesto žijí každý sám.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Ještě před půl rokem jsme bydleli spolu. Měli jsme volný vztah. Ona si našla milence a oznámila mi, že se mnou chce zůstat vlastně jen kvůli synovi. Já už delší době věděl, že je něco v nepořádku, ale s myšlenkou na to, že jí třeba dojde, jakou chybu dělá, jsem souhlasil, že si budeme žít každý po svém,“ vykládá Richard.
Podivné soužití nám chvíli vyhovovalo. Myslel jsem, že můžeme být zase spolu
I když musel Richard přijmout fakt, že jeho žena spí několikrát do týdne jinde, snažil se dělat vše proto, aby s ní vycházel. Občas mu uvařila, společně vychovávali pětiletého chlapce, který nezaznamenal rozdíl.
„Některé dny jsem spal na gauči, když jsem náhodou usnul v posteli a ona přišla domů později v noci, lehla si ke mně. Míval jsem i naději, že se třeba přitulí a dáme zase všechno dohromady,“ říká Richard.
Vysvětluje, že i když svou ženu dávno přestal milovat, chtěl s ní dál žít a být pro syna skvělým otcem.
„Kdybychom spolu zase začali normálně fungovat, nebylo by to z lásky nás dvou, ale z lásky k rodině,“ dodává.
I když se ale v některých dnech jevila náklonnost manželky jako opravdická, jiné dny naopak Richardovi dokazovala, že už pro ni nic neznamená.
„Někdy jsme spolu nemluvili vůbec, jindy mi jenom řekla, že mám syna vyzvednout ze školky sám. Pak tu byly večery, kdy jsme s ním společně sledovali večerní pohádku, ale těch moc nebylo.“
Požádala mě, abych se odstěhoval. Chtěla si nového partnera nastěhovat do domu
Když jednoho dne přišla Richardova žena s tím, že by si chtěla do domu nastěhovat svého nového přítele, došlo k hádce. Richard se odmítal stěhovat, protože chtěl zůstat se synem.
„Nechtěl jsem, aby najednou našeho chlapce vychovával nějaký nový otec,“ říká.
Manželka v záchvatu vzteku Richardovi oznámila, že pokud mu tak moc jde o syna, aby ho sebral a vzal ho s sebou. A v tu chvíli Richard pochopil, že z nich už nikdy rodina nebude.
„Mojí ženě dávno záleží víc na jejím příteli než na mně nebo na našem chlapci. Do dvou dní jsem se se synem sbalil a odstěhoval se do bytu, kde bydlíme dnes. I když si občas jeho máma vzpomene a zeptá se, jak se chlapec má, nezajímá se o něho.“
Richard se bojí, že rozvod by znamenal řešení o tom, ke komu do péče chlapce půjde. Jeho žena je zase příliš pohodlná.
Proto ještě nedošlo k rozvodu, ke kterému se tak dlouho schyluje. „Jsme pořád svoji, ale každý už jsme jinde,“ zakončuje to čtenář.
Autor: Šárka Cvrkalová
