Od začátku jsem věděl, že to rozhodně není v pořádku. Jenže jsem si nemohl pomoci! Měla v sobě kouzlo, kterému jsem nedokázal odolat, a nakonec jsem mu skutečně podlehl. Celé se to však nepříjemně zkomplikovalo.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Když si Robert začal poměr s manželkou svého syna, zpočátku ho sžíraly výčitky svědomí. Po boku mladé krásné snachy se ale opět cítil žádaný a výčitky svědomí rychle hodil za hlavu.
Bylo to rozhodnutí nás obou
Před rokem jsem se začal vídat se svojí snachou. Od okamžiku, kdy nám ji syn představil, mě ta krásná mladá žena přitahovala. Nenapadlo mě však, že by mezi námi něco mohlo vzniknout.
Jenže se to stalo. Nebylo to plánované, prostě to vyplynulo. A nemohu říci, že by to byla moje vina, nebo naopak vinu házet na Lindu.
Je to rozhodnutí nás obou. Sympatie byly vzájemné a po prvním společně stráveném okamžiku intimního rázu nám oběma došlo, že se to nestalo naposledy.
Syn se pochlubil, že bude otcem
Před několika měsíci nás syn pozval na oběd. Tvářil se tajemně, ale dopředu nechtěl nic prozradit. Byl jsem trochu nervózní, protože být v přítomnosti snachy pro mě nebylo jednoduché.
Poměr se nám dařilo udržovat v tajnosti opravdu dlouho, ale očividně jsme měli jeden pro druhého slabost a rodinná setkání pro nás byla rizikem odhalení.
Tentokrát jsem však musel řešit něco mnohem horšího než strach z toho, že nás někdo odhalí. Syn se pochlubil, že bude otcem. Měl bych mu to přát, ale to první, co mě napadlo, bylo, jestli to dítě není náhodou moje!
Budu znovu otcem, nebo poprvé dědečkem?
Toho večera jsem skoro nepromluvil. Byl jsem v šoku a v rozpacích zároveň. Nikdo si toho naštěstí nevšiml, moje žena mi cestou domů přiznala, že moje podivné chování přisuzovala tomu, že jsem z toho byl v šoku. To jsem byl, ale úplně jinak, než si myslela.
Nemohl jsem tu myšlenku, že bych mohl být otcem, dostat z hlavy. Musel jsem si promluvit se snachou, bylo ale potřeba počkat na správný okamžik. Nic neriskovat.
Snacha mě neuklidnila. Sama si totiž nebyla jistá, zda to dítě čeká se mnou, nebo s mým synem. Doteď proto nevím, zda budu znovu otec, nebo poprvé v životě děda.
Dolehla na mě tíha svědomí. Ta nevědomost mě ničí!
Teprve teď na mě pořádně dolehla tíha špatného svědomí. Došlo mi, jak velký je to průšvih! Dítě samozřejmě bude oficiálně synovo, ale tajně možná taky moje.
Ta nevědomost mě ničí. Rád bych věděl, zda opravdu nejsem otcem dítěte, které žena mého syna nosí pod srdcem.
Nic by to nezměnilo, to je jasné. Ale každý chlap by přece chtěl vědět, zda zplodil dítě. I když by se k němu, stejně jako v mém případě, nemohl nikdy přiznat.
Autor: Nikol Kolomazníková
