Několikrát jsem svému bratrovi domlouval, aby se na svůj nemanželský poměr vykašlal. Měl milující ženu a fungující rodinu, přesto si však našel milenku, se kterou si dlouhé měsíce tajně užíval. Snažil jsem se ho upozornit, že každá lež jednoho dne vyjde najevo. Bratr mě však neposlouchal a nadále udržoval milenecký poměr s mladou milenkou. Až když mu začalo téct do bot a hrozilo, že jeho nevěra vyjde najevo, přišel za mnou s prosbou o pomoc.
Několikrát jsem se ho snažil varovat
Osobně považuji nevěru za něco, co by se nemělo odpouštět. Ať už je mezi partnery jakýkoliv problém, vždycky se to dá řešit jinak než tím, že si jeden z nich najde bokovku. Můj starší bratr měl ve svém manželství pár trhlinek, kvůli kterým se s manželkou tu a tam ošklivě pohádali. Možná právě to ho nakonec dovedlo k rozhodnutí, že najde rozptýlení v mladé milence, se kterou si začal pravidelně užívat. Několikrát jsem se ho snažil varovat, že milenka je cesta do pekel a ne nadarmo se říká, že lež má krátké nohy. Bratr mě však neposlouchal a vesele si užíval, zatímco se jeho žena doma starala o jejich dvě krásné děti.
Bratrovi hrozilo odhalení
Jednoho dne mi bratr volal do práce, že má problém. Očekával jsem cokoli od rozbitého auta až po rozvodové papíry ležící na jeho stole. Po telefonu mi řekl, že jeho ženě některá z jejích kamarádek řekla, že ho pravděpodobně zahlédla po boku jiné ženy. V tu chvíli jsem se tiše pousmál, protože došlo na má slova a bratrovi nyní hrozilo, že jeho nevěra vyjde najevo. Poté mě ale bratr zaskočil prosbou, ve které mě žádal, abych to vzal na sebe a předstíral, že jsem to já, kdo má milenku. V první chvíli jsem si myslel, že si ze mě dělá legraci, jenže on to myslel vážně.
Vzal jsem jeho nevěru na svá bedra
S bratrem jsme si velmi podobní, proto jeho žena uvěřila tomu, že se její kamarádka spletla a ve městě po boku jiné ženy neviděla jeho, ale mně. Nakonec jsem se nechal bratrem přemluvit a milenecký poměr vzal na svá bedra, ačkoli mi bylo jasné, že tím půjdu do velkého rizika. Bratrovo manželství již nějakou dobu procházelo krizí a hrozilo, že by se mohli rozvést. Usoudil jsem, že moje žena je daleko tolerantnější než ta jeho, proto jsem se rozhodl mu pomoci. Dobře jsem si ale uvědomoval, co všechno tím riskuji.
Manželka se na mě zlobila, ale nakonec mi odpustila
Bratrova žena a moje manželka jsou dobré kamarádky, proto se dalo očekávat, že bratrova manželka mojí ženě všechno ještě za tepla vyslepičí. Doma na mě proto čekala rozzuřená manželka, která na mě hned ve dveřích začala křičet. Dal jsem jí prostor, aby ze sebe ten vztek dostala, ačkoli se na mě zlobila neprávem, to ona samozřejmě nevěděla.
Několik dní se na mě zlobila a nepromluvila se mnou jediné slovo, nakonec mi ale odpustila. Bratrovi jsem dost jasně řekl, že svůj milenecký poměr okamžitě ukončí, jinak všem řeknu, jak to vlastně celé bylo. Naštěstí mě tentokrát poslechl a své milence dal sbohem. Příště už bych ho totiž z bryndy netahal.
Autor: Nikol Kolomazníková
