Roman je ženatý už třináct let. Asi jako v každém jiném manželství i mezi ním a jeho ženou tu a tam dojde k hádce. Roman se nám přiznal, že občasnou hádku dokonce uvítá, protože se dle jeho názoru mezi partnery vyčistí vzduch. Poslední dobou ho ale trápí jedna věc. Jeho žena do jejich hádek zapojuje jejich děti a staví je proti jejich otci.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře z Jihlavy. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Romana jsme měli možnost poznat osobně. Je to sympatický otec dvou dětí, za které by dýchal. Proto ho velmi trápí chování jeho manželky Jiřiny, která v hádkách začala jejich děti stavět proti němu, a Romanovi se to samozřejmě nelíbí. Dle jeho slov by hádky rodičů rozhodně neměly zasahovat do nevinného dětského života.
Při hádkách používá děti jako štít
„Naše manželství je asi jako kterékoli jiné,“ začne zvesela Roman, „milujeme se, ale někdy se zkrátka pohádáme, asi jako všude jinde,“ usměje se sympatický muž. „Manželka ale před nějakou dobou přišla s poměrně zajímavou taktikou – do hádek začala tahat naše děti,“ povzdechne si a vzápětí nám ochotně vysvětlí, jak to probíhá. Proto se od něho dozvídáme, že jeho žena při společných hádkách děti používá jako jakýsi štít. Uvědomuje si totiž, že se Roman před dětmi bude držet zkrátka.
Snaží se ze mě udělat špatného otce
Roman si dobře uvědomuje, že hádky nemá nikdo rád. Ani on sám se nehádá rád, ačkoli říká, že vyměnit si občas s partnerem názory není na škodu, protože se mezi nimi vyčistí vzduch. Velmi ho ale mrzí, že se jeho manželka naučila dělat z něho špatného otce.
„Nechápu, proč to moje žena dělá,“ povzdechne si Roman a zakroutí hlavou. „Hádky jsou mezi námi, ale ona na základě našich neshod ze mě dělá špatného tátu,“ vysvětluje. „Vždycky dětem říká, ať se podívají, jak je jejich tatínek ošklivý na jejich maminku, hraje si na ublíženou a dětem tvrdí, že ten nejhorší jsem já,“ pokračuje smutně. „Přitom řadu hádek vyvolá ona sama!“
Byl bych nerad, pokud by mě děti přestaly mít rády
„Začínám si všímat negativního dopadu manželčina chování,“ přiznává Roman. „Není to tak dávno, co mě žena něčím vytočila a já zvýšeným hlasem houkl, že už mě s tím štve,“ popisuje nám okamžik, kdy mu došlo, že ho děti možná vidí trochu jinak než dříve. „Syn se na mě zle podíval a řekl mi, ať nejsem hnusný na jeho mámu,“ řekne, „vyznělo to tak, že máma je ta jediná důležitá a já jsem vzduch,“ vzpomíná otec dvou dětí, pro které by udělal všechno na světě.
Než se s Romanem rozloučíme, stihne nám říci, že poslední dobou raději mnoho věcí přechází a zatíná zuby, jen aby se nemusel se ženou hádat. Má totiž strach, že by to mohlo ovlivnit jeho vztah s dětmi.
Autor: Nikol Kolomazníková
