Spory mezi sousedy jsou téma, které lidstvo provází snad od nepaměti. Zcela bezproblémové a klidné sousedské soužití je snad jen velkou výjimkou. Roman nám popsal svůj příběh o tom, jak sousedské vztahy mohou také končit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Snili jsme o domě na vesnici
„Vyrůstal jsem na panelákovém sídlišti v Brně, kde jsem se tehdy jako mladý kluk zakoukal do svojí budoucí manželky.“ Oba věděli, že na sídlišti už určitě žít nechtějí, a hledali místo na venkově, kde se usadí.
Hledání netrvalo dlouho a za finančního přispění svých rodin si pořídili dům na vesnici. Do města to nebylo daleko, mohli tak stále dojíždět do zaměstnání autem.
Seznámení se sousedy vypadalo na začátku dobře
„Víte, já rád vycházím s lidmi v pohodě, nejsem konfliktní typ,“ prozradil nám na sebe Roman. Po nastěhování šli sami za novými sousedy s pekáčem buchet a lahví slivovice.
Seznámení proběhlo bez problémů. Ty však nastaly o několik měsíců později, kdy si jejich soused pořídil štěně argentinské dogy.
„Není to pes, ale takové malé tele, soused ho nechává na volno. Netrvalo dlouho a jejich štěňátko si zvyklo vykonávat potřebu na našem trávníku.“
Roman si na svém upraveném trávníku hodně zakládal, každou sobotu ho sekal, byl to jeho koníček. Se sousedem ale nebyla řeč, psa přivazovat nechtěl.
Nepomohlo ani několik výzev
„Zkoušel jsem to s ním po dobrém, zkoušel jsem souseda nahlásit i na obecní úřad, ale tam jsem nepochodil, protože náš starosta je jeho tchán.“
V této situaci je každá rada drahá. Roman však vzal řešení do svých rukou. Věděl, že sousedova manželka po něm často pokukuje, a když se s ní bavil, flirtovala s ním.
Pomstu pojal opravdu po svém
„Samozřejmě, že si soused všiml, že jeho žena se mnou občas flirtuje. Já mám vlastně toho jejich Azora rád, je to fajn pes a jemu bych neublížil, je to chyba jeho páníčka.“
„Napadlo mě ale něco jiného. V létě jsem se začal na zahradě procházet a opalovat celý nahý. Moje manželka si sice myslí, že jsem cvok, ale soused se teď může zbláznit.
A já si užívám, jak mě jeho manželka s obdivem pozoruje,“ uzavírá svoji neobvyklou pomstu se smíchem pan Roman.
Autor: René Podhrázský
