Jen co se trochu oteplilo, využil Rudolf příznivého počasí a pustil se do úklidu okolo domu. Nikdy nevydržel jen tak okounět a zima, kdy se venku nedalo nic moc dělat, pro něho byla nekonečně dlouhá.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Jednou z věcí, kterou je každoročně potřeba udělat, je čištění okapů. Pro Rudolfa je to práce jako každá jiná, výšek se nebojí.
Všechno jsem si připravil a hurá do práce
Rudolf si všechno připravil. Žebřík, rukavice, také kyblík a smetáček. Dělal to roky, takže dobře věděl, co bude k čištění okapů potřeba.
„Venku bylo krásně, po dlouhé zimě, která pro mě byla snad nekonečná, konečně svítilo sluníčko,“ pochvaluje si v e-mailu. „O to více se mi chtělo do práce.“
Všechno šlo podle plánu
Rudolf nejenže nedokáže jen tak chvíli v klidu posedět, ale je také hrozný puntičkář. Všechno, co dělá, musí být naprosto dokonalé.
„Jsem odjakživa zvyklý, že si práci dopředu naplánuji,“ píše. „Pak jednoduše vím, kolik času mi daná věc zabere a kolik toho ten den ještě stihnu.“
Měl naplánováno, že čištěním okapů stráví asi hodinu a půl. Všechno šlo podle plánu, byl za polovinou, když v okapu našel zvláštní věc.
Nejdříve jsem nechápal, co to je
V okapu už Rudolf za ty roky našel ledasco. Od spadaného listí přes drobné větvičky až po uhynulého ptáčka, kterému už nebylo pomoci.
„Toho dne jsem ale objevil něco, co jsem zpočátku hned nepoznal,“ netají se. „Očistil jsem to a rázem mi to došlo. Byla to injekční stříkačka!“
Jakmile Rudolf pochopil, co to právě našel, zavrávoral na žebříku, a dokonce z něho málem spadl.
I manželka byla v šoku
„Vzal jsem tu věc a odnesl ji za manželkou. I ta využila pěkného počasí a pustila se do úpravy záhonků,“ dodává Rudolf.
Když manželce ukázal, co našel v okapu v místě, které bylo hned pod oknem pokoje jejich syna, byla z toho v šoku stejně jako on.
„Jak byste se tvářili vy, kdybyste našli injekční stříkačku, která podle všeho patřila vašemu dospávajícímu synovi?“ ptá se.
Potřebuješ pomoc!
Společně s manželkou ještě toho dne udeřili na svého syna Damiána. Manželé měli strach, že v něčem jede. Už s tím bohužel měli zkušenost – před lety se starším synem Lukášem.
„Syn nejdříve zapíral, dokonce tvrdil, že tu stříkačku nikdy neviděl,“ píše Rudolf. „Když jsem mu ale pohrozil, kápl božskou. Potřeboval pomoc, a to hned!“
Rudolf v závěru e-mailu napsal, že je rád, že je tak důsledný. Kdyby totiž okapy nečistil, kdo ví, kdy by se přišlo na to, že jejich syn bere drogy. Takhle mu alespoň mohou pomoci.
Autor: Nikol Kolomazníková
