Sára pracovala na stejné pozici v kanceláři dlouhé roky. Dodnes si nedokáže vysvětlit, jak se mohla tak hloupě splést. Jenže chyba se zkrátka stala a ona kvůli ní okamžitě přišla o práci. Pak už šly katastrofy jedna s druhou ruku v ruce.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Někdy se zkrátka pokazí jedna věc, na kterou pak rychle navážou další. I když měla Sára donedávna šťastný život, dnes má před rozvodem, pracuje z domu za malé peníze a zoufale hledá jakoukoli volnou pozici.
Zdálo se, že má všechno. Roky pracovala v kanceláři jako pravá ruka ředitele, vydělávala si slušné peníze a s manželem žila spokojeně. Když ji vyhodili z práce, podepsal se na ní stres, a nakonec přišla o všechno.
Jedno špatné kliknutí
„Každý den mi v práci pod rukama prošla celá řada čísel. Peněžní částky, čísla účtů, variabilní symboly, smlouvy. Šla mi z toho hlava kolem, ale jsem svědomitý člověk, všechno jsem vždy desetkrát zkontrolovala a nikdy se mi nestalo, že bych něco spletla. Až donedávna,“ popisuje Sára.
„Posílala jsem za firmu poměrně velké peníze v rámci jedné lukrativní záležitosti. Přestože jsem se několikrát ujistila, že je vše zadáno správně, po pár dnech se ukázalo, že peníze klientovi nedorazily,“ vypráví svůj příběh.
Zjistilo se, že Sára zadala při převodu peněz špatné číslo účtu a peníze dorazily jinam. Naštěstí byl jejich příjemce ochotný jednat a v bance se vše rychle vyřešilo. Jenomže se tím splátka opozdila o téměř 14 dní, a klient proto spolupráci odmítl.
„Připravila jsem naši firmu o skvělou zakázku a o možnost další spolupráce,“ vysvětluje. „Měla jsem z toho několik dní noční můry a čekala jsem, s čím nakonec šéf vyrukuje. Myslela jsem, že přijdu o prémie, ale netušila jsem, jaká rána přijde.“
Sára nakonec dostala vyhazov. Po tolika letech, které sloužila firmě bezchybně, kvůli jedné malé chybičce musela na pozici skončit. Když ten den přišla domů, cítila se podle svých slov jako nikdy předtím. A to netušila, co přijde později.
Dva měsíce do rozvodu
Sára se uzavřela do sebe. Přestala komunikovat se světem, dlouhé dny jen ležela a nic se jí nechtělo. Když se jí manžel snažil zlepšovat náladu, byla na něho nepříjemná. On se nevzdával a snažil se pro ni být oporou.
„Jednou dokonce pozval naše syny na večeři, aby mi zlepšili náladu. Ale já jsem ani nevyšla z pokoje. Poslala jsem je pryč, že se s nikým nechci bavit,“ přiznává. „Chovala jsem se hloupě. Nakonec mi po dvou měsících muž řekl, že to takhle dál nejde.“
Když přišel Sářin manžel s tím, že takovou ženu už za manželku mít nechce, ona jen pokývala hlavou a flegmaticky mu slíbila rozvod. Když si po čase uvědomila, že to vlastně nemyslela vážně, bylo už pozdě.
„Můj muž se dlouho snažil, ale já jsem mu jako odměnu jen kývla na rozvod. Je pochopitelné, že už mi nevěří a nechce se se mnou bavit. Sice jsem si našla práci přes internet, abych alespoň něco měla, jinak jsem ale všechno ztratila.“
Sára doufá, že bude ještě schopná vše odčinit a se svým mužem se udobřit. V současné chvíli bydlí sama, on se odstěhoval a nekomunikuje s ní. Rozvod visí ve vzduchu. „Nevím, jak mu mám vysvětlit, že jsem udělala strašlivou chybu a chci ho zpátky,“ píše závěrem čtenářka.
Autor: Šárka Cvrkalová
