O svém muži jsem si nedělala kdovíjaké iluze. Už krátce po svatbě se projevil jako hulvát, který si ženy neváží. Přesto jsem mu ale opakovaně dávala další a další nové šance. Po každé hádce nebo neshodě přišel s kyticí a prosíkem. Už jenom kvůli dětem jsem mu jeho chování trpěla.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Odpustila jsem mu dokonce i nevěru. A nejen jednu. Ale to, co udělal posledně, bylo přes čáru. Ponížil mě neskutečným způsobem, a to už jsem mu odpustit nedokázala. Ani vy byste vedle sebe nechtěli takovou zrůdu.
Maminka mě před ním varovala
Roberta jsem znala teprve krátce, když jsem rodičům nadšeně ukazovala prstýnek. Zasnoubili jsme se po čtyřech měsících a já nedbala varování mé maminky, abych si ho nebrala. Tenkrát mi kladla na srdce, že mu zlo kouká z očí.
Jenže umíte si představit mladou zamilovanou holku. Byla jsem v tom až po uši, maminku nebrala vážně a za Roberta se skutečně provdala.
Projevil se jako hulvát
Jestli jsem měla před svatbou na očích růžové brýle, po svatbě jsem si je honem rychle sundala. Z mého Roberta, kterého jsem bláznivě milovala, se totiž začal klubat pěkný hulvát.
Neuměl se chovat k ženám. Jednal se mnou, jako bych byla něco méně než on. Tuhle představu, že muži mají nad ženami navrch, v něm zakořenil jeho otec. Ten se ke své ženě choval ještě hůř než Robert v té době ke mně. Ale to mělo teprve přijít.
Služka, kuchařka a milenka. Víc jsem pro něho nebyla
Manžel mě začal vnímat jen jako kuchařku, milenku a služku. Posloužila jsem mu v ložnici a více mě nepotřeboval. Časem jsem mu porodila dvě krásné děti. Ani ty ho ale nezměnily.
Když byl mladšímu synovi rok, poprvé jsem mu přišla na nevěru. Jestli byla nějaká i předtím? Nevím. Tohle byla první, kterou jsem odhalila, a bohužel ne poslední. Vždycky mě odprosil, donesl obří kytku. Žadonil div ne na kolenou a já podlehla. Hlavně kvůli dětem.
Ponížil mě tak, že jsem mu nebyla schopna odpustit
V podobném duchu se to v našem manželství neslo celou dobu. Sem tam jsem schytala i nějakou facku, zejména tehdy, když se manžel opil a pak pro ránu nešel daleko. Stačilo maličko, co ho vytočilo, a já byla po ruce…
Posledně už to ale přehnal. Opět mi byl nevěrný, tentokrát to ale zašlo hodně daleko. Měla jsem podezření, vlezla jsem mu do mobilu a tam našla konverzaci s milenkou. Nejenže si psali o hodně nechutných věcech, ale především jí manžel posílal fotky se slovy, že jsem neschopná, doma mám nepořádek. Vyfotil jí prádlo v koupelně, prach na poličce.
Ponížil mě před cizí ženskou. To už na mě bylo moc. Když mi oznámil, že se stěhuje k milence, sbalila jsem mu kufry. Vydržel to dva týdny, poté přišel s prosíkem. Ale já už se umluvit nenechala. Podala jsem žádost o rozvod a nyní se snažím žít bez něho. Mělo by se mi ulevit, ale zatím to tak není. Třeba ta úleva přijde až časem.
Autor: Natálie Kabourková
