Sylva byla vždy ráda, že má v zapadlém místě u řeky malou chalupu, kde může v létě trávit čas. Přes zimu byla s manželem ve městě a na prázdniny rodina vždy jezdila k vodě na několik týdnů takzvaně vypnout. Jenže nikoho nenapadlo, co by se mohlo v chalupě odehrávat během jejich nepřítomnosti.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Máme malou chalupu, spíš by se dalo říci, že je to taková chatka,“ popisuje Sylva. „Stojí u řeky u lesa a v okolí nejsou několik kilometrů žádné jiné domy, takže je to skvělé místo pro odpočinek. Letos jsem kvůli manželově práci vyrazila o pár dní dříve na chalupu sama.
Když jsem ale dorazila na místo, zděsila jsem se a přála jsem si, aby tam byl někdo se mnou. To, co jsem spatřila, bylo totiž trochu jako z detektivky. A já chvíli přemýšlela, zda mám jít vůbec dovnitř.“
Doufala jsem, že uvnitř nikdo nebude
Už z dálky Sylva viděla, že jedno z oken chalupy je rozbité. Sklo bylo podle jejích slov celé vymlácené a vznikl tak prostor, jak se dostat dovnitř. Tím pádem byly také otevřené dveře, které se jinak zamykají klíčem, nebo zevnitř.
„Vešla jsem dovnitř a modlila se, aby v chalupě už nikdo nebyl. Na rozloženém gauči v obývacím pokoji byla nějaká špinavá deka, okolo pár vyhořelých svíček a láhve od alkoholu.
Na kamnech leželo pár prázdných plechovek od jídla. Všimla jsem si, že některé z nich jsou z našich zásob. Nezvaný host si také posloužil naší balenou vodou, kterou zde máme vždy nakoupenou do zásoby,“ píše Sylva.
Po celou dobu průzkumu chalupy se Sylva klepala strachy. Přála si, aby v místě byl někdo blízký. „Když jsem šla po schodech do ložnice, děsila jsem se toho, co tam objevím. Nakonec to ale bylo jen pár odpadků.“
Po prozkoumání celého domku Sylva zjistila, že je na místě sama. I tak ale zavolala na policii a oznámila vloupání. „Manžel přijel ještě ten večer, to už byl policista, který to se mnou na místě sepisoval, dávno pryč,“ vysvětluje.
Vlastně se nic moc nestalo
Sylva ve výsledku zjistila, že kromě několika konzerv a trochy balené vody nic nezmizelo. Podle všeho se během zimy či jara pokoušel nějaký bezdomovec někde zahřát a tušil, že letní chalupa bude delší dobu neobydlená.
„Jediná škoda, ke které došlo, je ta na okně. Pojišťovna nám jeho prosklení proplatí, takže vlastně o nic nejde. I tak mě ale celá situace vyděsila. Nevím, co bych dělala, kdyby uvnitř ještě někdo byl,“ tvrdí.
„Několikrát se ve snech situace vrátila, ale s tím rozdílem, že jsem třeba na gauči našla ležet nějakého muže, nebo že byla v chalupě na podlaze krev. Ráno jsem se pak pokaždé probudila úplně zpocená,“ přiznává.
Bohužel se nedá zajistit, aby se situace neopakovala. Podle policistů zkrátka bezdomovci v zimě hledají místo, kde se dá. A vypátrat je za takový vandalismus je téměř nemožné.
„I kdyby se podařilo pachatele dopadnout, neměl by co nabídnout. Pokud si v zimě někdo posloužil, nemám s tím asi nijak velký problém. Bojím se ale, aby to příště nebyl nějaký agresor, který mě napadne, až se do chaty vrátím. Proto sem už nikdy sama jezdit nebudu,“ dodává čtenářka závěrem.
Autor: Šárka Cvrkalová
