Naše dcera Tereza je zrovna v tom věku, kdy si chce všechno dělat po svém. Než jsem se stihl nadát, moje malá holčička vyrostla a nyní prochází obdobím puberty, což není vždycky úplně jednoduché. Má svoji hlavu a myslí si, že když bude za rok plnoletá, může o sobě rozhodovat sama.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
V hodně věcech jsme s manželkou tolerantní. Oběma našim dětem poměrně dost dovolujeme. Když jsem ale toho dne naši dceru uviděl, dostal jsem vztek. Nechápal jsem, jak něco takového mohla moje žena dovolit.
Ve výchově jsme hodně tolerantní, jsou ale určité meze
Obě naše děti se snažíme vychovávat tak, aby k nám měly důvěru a byli jsme pro ně nejen rodiče, ale také kamarádi. Mám za to, že se nám to poměrně daří.
Dcera Tereza, která zrovna prochází pubertou, často pokouší naše limity. Asi jako každý puberťák testuje, co všechno si může k rodičům dovolit. Ačkoli jsme s manželkou hodně benevolentní, v naší výchově jsou určité meze.
Když jsem dceru uviděl, vjel do mě vztek
Nebylo to poprvé, co nás Tereza prosila, jestli může s kamarádkou někam na večírek, na koncert, nebo zkrátka na nějakou podobnou akci. Jelikož vždy dodržela, na čem jsme se domluvili, neměli jsme problém ji pustit.
Toho dne se zrovna chystala s kamarádkou na oslavu narozenin svého spolužáka. Díval jsem se zrovna v obýváku na televizi, když jsem zaslechl, že se dcera chystá k odchodu. v předsíni si povídala s manželkou, pravděpodobně se domlouvaly na tom, v kolik se má vrátit domů.
Zvedl jsem hlavu od televize, odkud jsem viděl až do předsíně. V té chvíli do mě vjel vztek. Když jsem totiž dceru uviděl, hrozně jsem se naštval. Co to proboha měla na sobě?
Musel jsem zasáhnout
Okamžitě jsem přispěchal do předsíně, kde jsem dal nahlas najevo, že absolutně nesouhlasím s tím, jak je naše dcera oblečená. Obě dvě se na mě nechápavě dívaly. Dodávám, že dcera na sobě měla minisukni, síťované punčochy, tílko sahající nad pupík a krátkou koženou bundu. Nechci ani říkat nahlas, jak vypadala.
Manželka se ohradila, že přece nebudu naší dceři určovat, v čem má, nebo nemá chodit oblečená. I dcera se rozhodla protestovat, mumlala něco v tom smyslu, že já módě absolutně nerozumím. To mě ještě více rozzlobilo. Nedokázal jsem pochopit, že by ji manželka byla schopná v tomhle outfitu pustit ven.
Ani jedna teď se mnou nemluví
Obě dvě mě naštvaly natolik, že jsem zatrhl dceři odchod na narozeninovou oslavu a poslal jsem ji do pokoje. Brečela a křičela, že jsem ten nejhorší táta na světě a že mě nesnáší. S manželčinou reakcí to nebylo o moc lepší. Vyčetla mi, že jsem to přehnal, a poté se zavřela v ložnici.
Od té doby se mnou dcera nemluví a manželka hovoří, jen pokud je to opravdu nutné. Je patrné, že se na mě obě dvě zlobí, ale já udělal správnou věc. Nemohl jsem připustit, aby moje dcera někam vyrazila v těch hrozných hadrech. Uvidíme, jak dlouho jim ta jejich mlčenlivost vydrží.
Autor: Natálie Kabourková
