Chodili jsme spolu dva roky a já měla pocit, že všechno funguje. Rozuměli jsme si nejen v posteli, ale i v běžných životních situacích. Michal byl konečně partner, se kterým mi bylo natolik dobře, že bych se dokázala usadit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Proto doteď nemůžu pochopit, že mi byl schopen říci něco tak odporného. Přišlo to jako blesk z čistého nebe, nečekala jsem to ani v nejmenším. Jsem si ale jistá, že něco takového by zaručeně zamávalo s každou ženou.
Že by se na mě konečně usmálo štěstí?
„Tak ses, holka, konečně dočkala,“ hladila mě babička po zádech jednoho dne, kdy jsme u ní s přítelem Michalem byli na obědě. V duchu jsem se nad její poznámkou usmála, však babička jako vždy měla pravdu.
Než jsem poznala Michala, měla jsem jen pár známostí. Nikdy ale žádný vztah nevydržel moc dlouho. Většinu času jsem byla single. Někomu by volnost možná vyhovovala, ale já jsem ten typ člověka, který k sobě někoho potřebuje.
S Michalem to bylo na dobré cestě. Opravdu jsem měla pocit, že jsem celé ty roky prožila sama jen proto, abych jednoho dne narazila právě na Michala.
Měla jsem za to, že jsme v pohodě
Vedle Michala jsem konečně prožívala štěstí, které mi bylo roky upíráno. „Miluju tě, víš to?“ říkávala jsem mu často a on se vždycky sladce usmál a slova lásky mi opětoval. Byla jsem spokojená jako ještě nikdy předtím, a dokonce jsem uvažovala nad společnou budoucností.
Blížilo se naše druhé výročí. Byl pro mě zatím nejdelší vztah. Možná jsem si to všechno malovala až moc růžově, ale měla jsem pocit, že jsme s Michalem v pohodě.
Rozuměli jsme si jako lidé, rozuměli jsme si jako kamarádi i jako partneři. Žila jsem v domnění, že si skvěle rozumíme také v posteli. Jenže Michal na to měl jiný názor…
Jeho slova mě zabolela
Jednoho večera jsme se s přítelem milovali. Něco se mi na něm ale nezdálo. Přišlo mi, jako by se mu něco nelíbilo, i na výkonu to bohužel bylo znát. Když bylo po všem, položila jsem mu jemně otázku, jestli je všechno v pořádku.
„V pořádku? Nic není v pořádku!“ vyjel na mě, až jsem se lekla, protože tak ostrou reakci jsem nečekala. „Ležíš tady jak kus prkna, všechno je na mně, už mě to nebaví,“ rozčiloval se Michal a já hned nechápala, co jsem provedla.
Záhy mi to vysvětlil a jeho slova si dodnes přehrávám v hlavě. Stále to totiž bolí, ačkoli už je to více než půl roku, co mi to řekl. „Nezlob se na mě, ale je to s tebou nuda. Pořád jedna a ta samá poloha, jen si to odležíš a já abych se přetrhl,“ vyčítal mi.
Dozvěděla jsem se, že se mnou přítel v posteli není spokojený. A podle všeho nikdy nebyl, protože jsem nudná a vše nechávám na něm. To mě zabolelo. O týden později jsme se rozešli, neunesla jsem tíhu vědomí, že je se mnou v posteli nespokojený. Jako ženu mě to zasáhlo na nejcitlivějším místě.
Autor: Nikol Kolomazníková
