Moji rodiče mě měli v poměrně brzkém věku. Matce bylo tehdy sedmnáct, otci devatenáct. Přesto se jim podařilo vychovat mě a dokončit úspěšně školu. Do nedávna jsem s nimi neměl žádné problémy. Jenomže jsem zjistil, že o svou přítelkyni soupeřím se svým otcem, a to pro mě byla zrada, kterou neodpustím.
Tátovi je sice přes čtyřicet, ale připadá si stále jako mladík. Moje přítelkyně je o sedm let starší než já, možná proto nabyl otec dojmu, že ji může získat pro sebe. S Dominikou jsem se seznámil na vysoké a několikrát byla u nás doma. Netušil jsem, co těmi častými návštěvami způsobím.
Rodiče se rozešli. Žiju u otce
Moji rodiče se sice nerozvedli, už několik let ale žijí odděleně. Vycházím s oběma, chápu, že už si zkrátka nerozuměli, a tak se posunuli dál. Ale kvůli škole a také kvůli tomu, že táta má větší byt, žiju u něho. Uvítal, že jsem si konečně našel holku, a dokonce byl rád, když jsem mu ji představil. Neměl nic proti tomu, že u nás občas přespí, prý že chápe mládí. To alespoň tvrdil, než jsem zjistil pravý důvod jeho pohostinnosti.
Přispal jsem si ten den a Dominika sešla na snídani za otcem dřív. Byla u nás jako doma a věděla, že si s ním může sednout ke stolu a prohodit pár slov. Když jsem scházel ze schodů, zaslechl jsem, že se baví o mně. Automaticky jsem zastavil, abych si poslechl, zda mě nepomlouvají. Nestačil jsem se divit.
Zdroj: 123RF.COM
Otec vyrukoval s tím, že jsem pro Dominiku nevyzrálý
Nejdřív se jí ptal, jestli si občas nepřipadá, jako že chodí s dítětem. Myslela si, že je to vtip, a tak souhlasila, ale dodala, že mě miluje. Táta jako by mluvil o někom cizím. Začal s tím, že jsem ještě kluk a ženu, jako je ona, můžu jenom těžko uspokojit. Nejdřív mluvil obecně o vztahu a hned v zápětí začal s narážkami na sexuální život. Dominice byla debata zjevně nepříjemná. Zastavil jsem debatu tím, že jsem vešel do kuchyně.
Naštvaně jsem otci vytkl, že mě pomlouvá. Místo toho, aby se omluvil, odpověděl, že Dominika by si zasloužila někoho vyspělejšího. Zjevně myslel sebe. Moje přítelkyně mi totiž řekla, že to nebylo poprvé, co se nás snažil rozeštvat, a naznačila také, že k ní můj otec občas je až přehnaně milý.
Chtěl jsem s ním o tom mluvit a přesvědčit se, že se nemýlím. Člověk, který mě vychovával a nikdy mi neřekl křivé slovo, mi ten den do očí řekl, že tak krásné dívky je pro mě škoda a že on by se o ni postaral líp. Myslel si prý, že když u nás bude občas přespávat, dostane rozum. Dominika k nám od toho dne nechodí. Stýkáme se jinde. S otcem nemluvím a vyhýbám se mu. Jakmile se naskytne příležitost, odstěhuji se.
Autor: Šárka Cvrkalová
