Když jsem si Irenu bral, myslel jsem si, že je to ta nejkrásnější žena na světě. Samozřejmě pro mě vzhled neznamená vše a hleděl jsem především na její povahu a vlastnosti, jenomže přece jenom i nějaká ta fyzická přitažlivost musí fungovat v každém vztahu.
Dokud jsme byli jen partneři, přátelé mi záviděli moji krásnou slečnu, která si do společnosti brala jen ty nejkrásnější šaty a na každou naši schůzku se hezky namalovala. Když jsme spolu později začali žít, zvykl jsem si na ni i v teplácích doma u televize. Jenomže poslední půlrok mám dojem, že veškerá její krása kamsi zmizela.
Nevím, zda jsem jen náročný, nebo se tak změnila
Na jednu stranu je pravda, že dřív by se styděla někam vyrazit v teplácích a mém starém tričku. Dnes ale není žádný problém, aby takto oblečená šla ráno do obchodu pro čerstvé pečivo. Je pravda, že je to jen pár metrů od domu, ale stále je to Praha, kde v sedm hodin ráno stojí u pokladny desítky nalíčených a krásných žen, které si nejspíš o mé ženě myslí bůhvíco.
Jindy mi ale připadá, že jsem se změnil já. Když se totiž nalíčí, udělá se pro mě krásná a čeká na mě v nějakém sexy spodním prádle doma, místo abych byl nadšený, dělám, že to nevidím. Rychle sním večeři, vymluvím se na práci, dám jí letmou pusu a zavřu se v pracovně. Přitom ještě před rokem jsem tato její překvapení miloval, vzrušovala mě a dal bych cokoli za to, aby se pro mě snažila být krásná častěji.
Miluji ji, ale fyzicky mě už zkrátka nepřitahuje
Irena je pro mě stále ženou číslo jedna. Jenomže mi už zkrátka nepřipadá tak krásná jako kdysi. Spíme spolu spíš proto, že mám jako každý muž zkrátka potřebu, než proto, že by mě dokázala svést. Ačkoli vím, že ji to mrzí a že se snaží, nemohu s tím nic udělat. Naopak si někdy vedle ní připadám hloupě, když jde v mém vytahaném triku s flekem na hrudníku do obchodu a já jí jdu z práce naproti v obleku.
V takových chvílích mám dojem, že na mě lidé hledí jako na blázna a nedokážou pochopit, proč jsem s někým takovým. Je mi líto, že takové pocity vůči Ireně chovám. Nikdy jsem nechtěl mít doma zmalovanou krasavici, které jde jenom o vzhled. Nevím, co se za ten poslední půlrok změnilo, ale oba si všímáme toho, že už to mezi námi není takové jako dřív.
Autor: Šárka Cvrkalová