Při seznamování se lidé často nejprve opatrně poznávají, někdy však narazíme na člověka, který nám během jednoho dne může změnit život. To je případ Tomáše, který se setkal se ženou, která mu otočila svět vzhůru nohama.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Nejraději poznávám lidi naživo
„Po posledním rozchodu jsem byl už asi půl roku sám. Snášel jsem to docela dobře, konečně jsem měl zase klid na sebe, svoje koníčky a kamarády,“ uvedl Tomáš.
Přítomnost ženy mu však v životě začala trošku chybět, přemýšlel tedy, jak se s někým znovu seznámit. „Setkávám se pořád se stejným okruhem lidí, takže tam je ta šance minimální. Nedovedu si představit, že bych z ničeho nic začal nabalovat nějakou kamarádku, asi by si myslela, že si z ní dělám legraci,“ smál se.
Seznamka tak trochu jinak
Tomáš se už nechtěl seznamovat přes internet nebo přes inzerát v novinách. „Přijde mi to takové neosobní, nikdy nevíte, na koho narazíte, a mám i tu zkušenost, že po nějaké době žena přestane odepisovat a k setkání ani nedojde. Připadá mi to jako ztracený čas a toho já nemám nazbyt,“ poznamenal.
Jedno ráno ale na Tomáše při brouzdání na internetu vyskočil odkaz na seznamku, která je poměrně nezvyklá. „Šlo o to, že se v restauraci potkají muži a ženy dohromady a postupně si popovídá každý muž s každou ženou. Když se někomu někdo líbí, na konci sezení mu dá svůj hlas. Zaujalo mě to a přihlásil jsem se.“
Padli jsme si do oka na první pohled
Tomáš nám řekl, že byl docela nervózní, přeci jen to bylo poprvé, ale byl rád, že se může seznámit naživo, a navíc nezávazně. Jako třetí přišla na řadu Jarmila, která mu hned učarovala.
„Měla tak upřímný pohled a krásné hnědé oči. Celých pět minut, co jsme na sebe měli u jednoho stolku, jsme využili naplno, měli jsme si co říct.
Ostatní ženy mě už tak neoslnily a já věděl, že dám svůj hlas jí. Jakmile sezení skončilo, dozvěděl jsem se, že i ona dala svůj hlas mně, a pak už šlo vše rychle.“
Byl to večer k nezaplacení
Jarmila hned Tomášovi řekla, že není na co čekat a můžou spolu rovnou strávit večer. „Souhlasil jsem, moc se mi líbila, ale nečekal jsem, jaká divoká lvice se z ní vyklube,“ uvedl rozpačitě.
Ten večer obešli několik barů, nejprve si povídali, ale z Jarmily se pak vyklubala lvice salónů. „V jednom baru mě začala líbat a notně posilněná alkoholem a zřejmě i z radosti, že mě potkala, začala tančit na barovém pultu.“
„Když jsme pak šli městem, uprostřed náměstí se rozhodla, že vyleze na kašnu. Říkal jsem jí, že to není dobrý nápad, ale vyšplhala se tam. Asi po pěti minutách přijeli měšťáci, protože jsou tam všude kamery. To byl další trapas, ale naštěstí nás nechali jít.“
Jarmila nemusela Tomáše dlouho přemlouvat, aby ji vzal k sobě, jenže v domě probudila jeho rodiče. „Máma se přišla podívat, co se u mě děje. Když ji Jarmila uviděla, řekla jí, že doufá, že z ní bude brzo babička.
Málem jsem se studem propadl.“ Z Tomášovy matky se sice babička nestala, ale na ten večer rozhodně nezapomene ani jeden z nich.
Autor: René Podhrázský
