S koncem školního roku se děti začínají těšit na skvělé známky a pochvaly, jiné se ale trochu obávají důtek. Tondův třináctiletý syn Aleš už dnes dobře ví, že k vysvědčení dostane i negativní dopis pro rodiče. Proto se jim raději svěřil předem.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Když přišel syn před pár dny ze školy s tím, že dostane k vysvědčení důtku třídního učitele, nebyl jsem nadšený. Samozřejmě jsem v tom neviděl nějaký zásadní problém, i tak jsem si ale hrál na přísného, abych dal synovi jasně najevo, že udělal něco špatně,“ píše Tonda.
„Když mi řekl, že dostal důtku za to, že ho učitelé několikrát chytili na záchodě s cigaretou, zlobil jsem se o to víc. Syna jsem poslal do pokoje, zakázal jsem mu počítač a přemýšlel nad tím, že jsem měl za to, že kouření na záchodcích bylo in jenom za mojí generace.
Když přišla domů manželka, syn historku zopakoval
Když přišla domů Tondova žena, ptala se svého manžela, proč je syn smutný a má zakázaný počítač. Tonda ho pobídl, aby jí to řekl sám. Nečekal ale, co se bude dít potom.
„Když Aleš začal vyprávět, že dostal důtku za kouření na záchodech, manželka mu řekla, že kvůli tomu nemusí brečet. Svět se prý nehroutí. Měl by si pamatovat, že udělal hloupost, ale nemusí se kvůli tomu nijak trápit.
V té chvíli jsem se zapojil do debaty a řekl, že to byla velká hloupost a trápit by ho to mělo. Nečekal jsem ale, že mě moje žena potopí a začne vyprávět o tom, jak jsem já sám měl na škole problémy s učiteli.
Kromě toho, že jsem nosil domů poznámky, jsem se nechal s cigaretou chytit nesčetněkrát. Jelikož mě zná už od školy, pamatuje si to prý dobře. Ve chvíli, kdy tohle vyprávěla, jsem si všiml úšklebku na Alešově tváři.“
Syn sice dostal od Tondy i tak zákaz na počítač, přestal ale plakat a do pokoje už šel mnohem klidnější. Bylo na něm vidět, že ho informace o otcově dětských letech potěšila.
Nechápu, proč to udělala
Tonda se ten večer se ženou pohádal. Vytkl jí, že ho před synem ponížila, že mu nemusela to všechno vyprávět, nebo alespoň ne ve chvíli, kdy se on sám snažil získat u něho nějaký respekt.
„Vůbec nevím, proč to udělala. Syn by se měl naučit, co je špatné, stejně jako jsem se to učil já. To, že jsem něco jako malý sám dělal, přece neznamená, že v tom budu dnes své děti podporovat.“
Tonda si navíc stěžuje, že od té chvíle si všímá toho, že k němu syn ztratil respekt. Kdykoli mu chce něco zakázat, Aleš se na něho dívá pohledem, který jasně říká: „A co si dělal jako malý ty?“
„Moje žena mě zkrátka ponížila před synem. Vždycky jsem byl já ten přísný a ona ta, co mu všechno povolila. Nečekal jsem ale, že by mohla udělat něco takového. A nejhorší je, že i když jsem jí to stokrát vysvětlil, neuzná svou chybu,“ rozčiluje se Tonda.
Čtenář tak v současné chvíli nemá u svého syna v pubertě příliš respektu. Jeho žena tvrdí, že je to spíše věkem syna než onou situací, Tonda má ale jasno. „Aleš potřebuje tvrdou chlapskou ruku. Ale po tom, co se o mně dozvěděl, už to není tak snadné.“
Autor: Šárka Cvrkalová
