Velmi nepříjemnou zkušenost má za sebou Lukáš. Stalo se to sice již před dvěma lety, ale ten zážitek v něm dodnes zanechal nepříjemné vzpomínky. Ba co víc – dotkl se nejen jeho osobního života, ale také toho pracovního.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Ačkoli se to snažil vytěsnit z hlavy, dokonce i po dvou letech se najde někdo, kdo mu tento nepříjemný zážitek připomene.
Měl jsem ji neustále v zádech
Před třemi lety jsem nastoupil na jednu vyšší odbornou školu. Mezi kolegy mě rychle přijali, byli jsme dobrá parta, až mě samotného mile překvapilo, jak dobře jsme spolu vycházeli.
Všichni byli v pohodě, až na jednu kolegyni – Zdenu. Byla to rozvedená ženská po čtyřicítce, kterou nedávno opustil manžel. Když jsem tam nastoupil, asi jsem se jí zalíbil, protože mi začala nadbíhat.
Neustále jsem ji měl v zádech. Čekala na mě ve sborovně, kolikrát na mě číhala před školou, ačkoli jsem třeba končil o dvě hodiny později než ona.
Chtěla si se mnou něco začít, ale já ji odmítl
Netrvalo to dlouho a Zdena mě odvážně pozvala na rande. Předcházelo tomu několik týdnů neustálého vnucování se, nadbíhání mi a snaha mě za jakoukoli cenu upoutat.
Přišla za mnou na obědě, přisedla si bez dovolení a zeptala se, zda bych s ní nešel na večeři. Jen jsem se usmál a odpověděl, že toho večera budu opravovat písemky a že se mi to nehodí.
O pár dní později to zkusila znovu. Tentokrát zašla ještě o trochu dál, když se mě na prázdné školní chodbě pokusila políbit. To už jsem ji razantně odmítl. Bylo vidět, že se jí to dotklo.
Vymyslela si nechutnou historku
Zdena se odmlčela, až mě zaskočilo, že by to vzala tak v pohodě. Za krátkou chvíli mi ale došlo, co měla v plánu a proč se stáhla.
Pozval si na mě na kobereček ředitel a řekl mi, že se doslechl, že mám poměr s jednou z mých studentek. Koukal jsem na něho jak z jara, vůbec jsem to nechápal.
Oznámil mi, že je to vážný prohřešek, který bude muset okamžitě řešit. Snažil jsem se bránit, že to není pravda, ale neposlouchal mě. Rychle se to rozkřiklo, začali si o tom povídat všichni!
Za vším stála zhrzená kolegyně. Odhalení pravdy ale přišlo pozdě
Ukazovali si na mě prstem, odsedali si ode mě u stolu, nikdo si se mnou nechtěl povídat. Cítil jsem se fakt hloupě, přitom jsem vážně nic neudělal!
Situace se rychle stala neúnosnou. Ředitel mě potom požádal, zda bych mohl ze školy odejít sám, aby z toho nemuselo být takové haló, kterého už tak bylo dost. A já souhlasil.
Když Zdeně došlo, co provedla, přiznala se. Jenže pravda přišla pozdě, lidé si o mně povídali, ukazovali si na mě, zkrátka ze mě udělali něco, co nejsem. Přišel sem o práci, kterou jsem měl rád, a s tímto cejchem jsem měl problém najít jiné místo. Zdeně nepřeji nic špatného, ale tohle vážně přehnala.
Autor: Natálie Kabourková