Ačkoli je dcera pana Václava už dospělá mladá žena, on ji stále vnímá jako svoji malou holčičku. Je to asi úděl každého otce, že v jeho očích je jeho dcera vždy ta malá culíkatá holčička. Když se proto jednoho večera Mirka vrátila domů s pláčem, nemohl to její otec logicky nechat jen tak.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Pro svoje děti by se Václav rozkrájel. Kromě dcery Mirky má ještě syna Davida. Na dceru je ale přece jen daleko háklivější. Proto se mu nikdo nemůže divit, že udělal to, co udělal, když se mu dcera vrátila domů vyděšená a ubrečená.
Měl jsem ho za férového kluka
Václav se špatně smiřoval s tím, že už není v životě své dcerky Mirky jediným mužem. Když si domů poprvé přivedla přítele, což bylo v době, kdy jí bylo asi sedmnáct, dlouho se s tím sám v sobě pral.
„Věděl jsem, že to muselo přijít, ale strašně mě to trápilo,“ netají se Václav. „Nejdříve přišel první kluk, pak druhý, pak třetí, ale pokaždé to pro mě bylo těžké. Nějak jsem se nedokázal vyrovnat s tím, že moje holčička randí a že už v jejím životě nejsem jediný muž,“ dodává.
Posledního přítele Filipa Václav vnímal jako férového kluka. Byl o pět let starší než jeho dcera a Václav se domníval, že ve svém věku už bude mít dost rozumu.
Objevila se ve dveřích bledá a ubrečená
Mirka už byla plnoletá, stále ale bydlela u rodičů. Měla totiž v plánu studovat a Václav i jeho žena jí nabídli, že u nich může být tak dlouho, jak bude potřebovat.
„Zvykl jsem si na to, že Mirka chodila přespávat k Filipovi, někdy zase oba spali u nás,“ pokračuje Václav. „Už jsem to zkrátka bral, jak to je, prostě dcera rostla a měla svůj život. Musel jsem to tak brát, neměl jsem jinou možnost,“ přiznává.
Toho večera Mirka rodiče informovala, že bude spát u Filipa. Proto je oba překvapilo, když se kolem jedenácté večer objevila ve dveřích. Podle Václava byla bledá jako stěna, uplakaná a vyděšená.
Musel jsem zasáhnout
„Nejdříve nám nechtěla říct, co se stalo. Ale byla v takovém stavu, že jsme na ni se ženou naléhali, že nám to prostě říct musí,“ dozvídáme se od Václava.
Jejich dcera se jim proto přiznala, že ji přítel Filip zmlátil. Podle Mirky to bylo proto, že odmítla jít na párty k jeho kamarádovi, kde nikoho neznala, a navíc se jí tam nechtělo, protože věděla, že tam kouří trávu. A to pro ni nebylo.
„Když mi řekla, že ji Filip zbil, zatmělo se mi před očima,“ netají se Václav. Ten se vzápětí oblékl a navzdory prosbám své dcery i ženy šel situaci řešit.
Vyhrožoval, ale nakonec zkrotl jako beránek
Filipa doma nenašel, počkal ale několik hodin před jeho domem, dokud se neobjevil. Tehdy udělal to, co by udělal každý milující otec. Pomstil svoji dceru a jako chlap se s Filipem vypořádal.
„Vyhrožoval mi, že mě udá na policii a že půjdu sedět,“ vypráví Václav. „Tak jsem mu řekl, že jestli mě chce udat, udělá moje dcera to samé jemu. A že jestli si budu muset jít sednout, vrátím se a pomstím ji dvojnásobně. Ať už tedy mám pořádný důvod jít do vězení,“ vysvětluje.
Žádné udání se ale nekonalo. Podle Václava dostal Filip strach. Mirka se s ním pochopitelně rozešla, ačkoli pak měsíc doma brečela. Václav ví, že dceři do výběru partnerů mluvit nemůže, ale doufá, že už nikdy nepotká takového zmetka, jako byl Filip.
Autor: Natálie Kabourková
