Manželství Václava a jeho ženy Edity poslední roky nebylo nejrůžovější. Manželé se často hádali, kolikrát i kvůli naprosté prkotině. Stále více času trávili každý po svém. Nakonec dospěli k názoru, že nejlepším řešením bude rozvod.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Dlouho se snažili dát svůj vztah do pořádku. Přeci jen spolu byli už pěknou řádku let a zahodit všechny společné roky by byla škoda.
Snaha byla marná
Poprvé jsem si začal uvědomovat, že je mezi námi něco špatně, asi tři roky zpátky. Obě naše děti si šly po svém a doma bylo najednou prázdno.
Tehdy jsem si všiml, že trávíme čas zvlášť. Přišlo mi to jako škoda, tak jsem hledal příležitosti k tomu, abychom něco podnikali společně.
Jenže moje žena očividně neměla zájem. Cokoli jsem vymyslel, to z nějakého důvodu zamítla. Po čase jsem se snažit přestal.
Ona měla zájem, já už ne
Můj nezájem vyvolal reakci, za kterou bych byl dříve rád. Žena se najednou začala snažit. Vyvařovala mi, pořád něco pekla, podstrojovala mi.
Jenže mně už to bylo jedno. Snažil jsem se půl roku, kdy mě opakovaně odmítala. A teď bych měl mít zájem? To těžko!
Když viděla, že její snaha nikam nevede, otočila. Začala být tak nepříjemná, jak nikdy předtím.
Myslel jsem, že rozvod bude peklo
Po několika měsících, které jsme doslova přetrpěli, jsme se shodli na tom, že rozvod je jediná cesta.
Edita si ke mně vypěstovala averzi. Před rozvodem mi vyhrožovala, že mě o všechno obere, že mi nic nezůstane. Nepoznával jsem ji.
Když začala vyhrožovat, že na mě u soudu vytáhne všechny špinavosti, myslel jsem si, že to nejhorší, co mě potká, bude právě rozvod.
Začaly se dít hrozné věci
Rozvod byl nakonec docela v pohodě. Manželka sice zkoušela prát špinavé prádlo, ale soudce to nezajímalo.
Neměli jsme už malé děti, mezi námi byla propast, proto nás rozvedli na jedno klepnutí kladívkem. Myslel jsem, že to mám za sebou.
Jenže zanedlouho po rozvodu se začaly dít hrozné věci. A to teprve bylo to peklo, kterého jsem se tolik bál.
Všichni se proti mně otočili
Začalo to tím, že mě manželčin bratr, se kterým jsem roky chodil pravidelně na pivo, úplně odstřihl. Najednou dělal, že mě nezná.
Pokračovalo to tím, že mě nepozvali na tradiční „vodu“, kam jezdíme s kamarády. Prý se jim už nehodím do party.
Pochopil jsem, co se děje. Manželka ze mě udělala toho nejhoršího a všechny proti mně poštvala. Nechápu, proč to udělala. Já jí nic zlého neprovedl. Přesto jsem zůstal sám.
Autor: Nikol Kolomazníková