Se svojí snachou Valerie vždycky dobře vycházela. Sice v sobě dusila přesvědčení, že si její jediný syn zaslouží lepší životní partnerku, ale nikdy své pochybnosti o jeho volbě nedala sebemenším náznakem najevo.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Vše se změnilo poté, co snacha Lída porodila Valerii první vnouče. Valerie se na vnoučátko moc těšila, chtěla být milující babičkou a snažila se být snaše k ruce. O pár let později se k vnoučkovi Tomáškovi přidal ještě druhý vnouček Filípek. Jak kluci rostli, začala si Valerie všímat věcí, se kterými nesouhlasila. S postupem let se vše zhoršovalo.
Měla jsem na ni svůj názor
Na Lídu si Valerie udělala názor hned poté, co jí syn novou přítelkyni představil. Měla trochu jiné představy o partnerce pro své jediné dítě, ale smířila se s tím, že si syn Michal vybral právě Lídu.
„Něco mi na ní vadilo, podle mě to nebyla ženská pro život,“ uznává. „Jenže co jsem mohla dělat? Syn si ji vybral, o tři roky později se vzali a založili rodinu. Nezbylo mi než se s tím smířit,“ dodává.
Některé věci mi na její výchově vadily
Asi jako každá babička chtěla být i Valerie snaše k ruce. Ta ale její pomoc s díky odmítala. Nikdy na ni sice nebyla zlá nebo neslušná, ale i tak se Valerie dotklo, že její pomocnou ruku nepřijala. Zvláště také proto, že ve výchově dětí dělala věci, které se Valerii nelíbily.
„Čím byli kluci starší, tím více jsem si všímala, že výchova mojí snachy nestojí za nic,“ píše Valerie otevřeně. „Nesouhlasila jsem s tím, aby zůstali doma s každým zakašláním, zameškávali příliš mnoho školní docházky,“ vysvětluje všímavá babička. To ale ani zdaleka nebylo všechno.
Podle mě kluky zanedbává
„Každý ať si svoje děti vychovává, jak uzná za vhodné,“ píše Valerie, ale jedním dechem nezapomene na výchovu své snachy opět udeřit. „Lída to ale podle mě přehání, ona se těm klukům vůbec nevěnuje,“ zlobí se.
Valerie v e-mailu poukázala na to, že vnuci, kterým je 11 a 8 let, chodí spát pozdě v noci. Jejich matka jim dovoluje hraní her na počítači, často byla svědkem nějakých masakrů a stříleček. Mimo jiné se jí nelíbí ani to, že nedbá na to, aby vnoučata dostatečně jedla.
„Několikrát jsem viděla, jak jim místo pořádného oběda dala hranolky nebo objednala pizzu,“ stěžuje si Valerie. „Správná máma přece uvaří polévku a něco pořádného do žaludku, ne tyhle blafy,“ zoufá si.
Jestli to udělám, už vnoučata neuvidím
Valerie je přesvědčená, že její snacha na výchovu vnuků nestačí. Podle jejího názoru se jim nevěnuje, zanedbává jejich školní docházku, nedbá na kvalitní stravu, natož aby hlídala, v kolik chodí kluci spát.
„Napadlo mě řešení, ale je to asi za hranou,“ uvažuje Valerie. „Možná kdybych na výchovu své snachy upozornila sociálku, otevřelo by jí to oči, aby začala konečně něco dělat,“ pokračuje. „Takhle těm klukům nedává nic pořádného do života,“ zlobí se. Zároveň si ale uvědomuje, že pokud by svůj nápad dotáhla do konce, vnoučata už by pravděpodobně nikdy neviděla.
Autor: Natálie Kabourková
