Když mi přítel poslal SMS, jestli by k nám domů mohl pozvat svého nového kolegu z práce, neměla jsem nic proti. Bylo mi jasné, že si ti dva společně s několika lahvemi piva zalezou k televizi a budou se dívat na fotbal, zatímco já si užiju večer jen sama pro sebe.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
To jsem ale netušila, jaký šok pro mě bude, když se přítel a jeho nový kolega objeví ve dveřích. V tu ránu mi bylo jasné, že z jejich přátelství nekouká vůbec nic dobrého.
Byl to společenský typ
Můj přítel Martin byl společenský typ, dokázal zabřednout do rozhovoru prakticky s kýmkoli, i kdyby to měl být naprosto cizí člověk, kterého by potkal někde na ulici.
Touhle svojí schopností, dát se do řeči s kdekým, mě nejednou překvapil a udivoval. Já byla oproti němu mnohem více mlčenlivá a trvalo mi podstatně déle, než jsem s daným člověkem dokázala najít společné téma k rozhovoru.
Chtěl mi představit svého nového kolegu z práce
Martin se už poněkolikáté zmínil o tom, že mu dali v práci na starosti nového kolegu. Měl ho zaučit a během toho se ti dva docela rychle spřátelili. Přítel nemluvil o nikom jiném než o svém novém kolegovi, ze kterého se vyklubal fajn chlap.
Proto mě ani trochu nepřekvapilo, když mi jednoho dne přišla zpráva, ve které se mě ptal, jestli by ho mohl pozvat k nám domů. Bylo mi jasné, že mi chce svého nového kamaráda představit, proto jsem souhlasila.
Když se ale ti dva objevili mezi dveřmi, krev mi ztuhla v žilách. Nepříjemně mě překvapilo, kdo je oním novým kolegou, a z jeho přátelství s mým přítelem jsem neměla ani trochu dobrý pocit.
Dávno jsem ho znala
Ačkoli se ti dva podle vyprávění přítele znali teprve pár týdnů, já dotyčného znala už pěkně dlouho. Novým kolegou mého přítele totiž nebyl nikdo jiný než můj bývalý partner Filip. Ani jeden z nás však nedal najevo, že se známe.
Nešlo si nevšimnout, že si ti dva opravdu nápadně rozumí. Celý večer se z pokoje ozýval hlasitý smích. Byla jsem z toho nervózní. Přemýšlela jsem nad tím, proč Filip nepřizná, že mě zná. Já během mrknutí oka přistoupila na tuhle jeho hru a sama nedala najevo, že se známe, a že jsme spolu dokonce něco měli. Přesto mi ale vrtalo hlavou, proč to udělal.
Mám říci příteli pravdu?
Od té doby přemýšlím, jestli mám Filipovi přiznat, že jeho kolegu Filipa znám, a že jsem s ním dokonce nějakou dobu chodila. Z jeho vyprávění jsem pochopila, že je z přátelství s Filipem nadšený, a byla bych nerada, kdyby to moje přiznání nějakým způsobem pokazilo.
Na druhou stranu je mi ale nepříjemné, že mám před přítelem tajemství. Říkám si, jestli Filip nemá něco za lubem, nedává mi totiž smysl, proč neřekl nic o tom, že se my dva známe. Vůbec nevím, co mám dělat. Přiznat pravdu, nebo nadále dělat mrtvého brouka?
Autor: Natálie Kabourková
